autorka: Eliška Kolářová, Amnesty International
Největší celosvětová dopisová akce proti bezpráví se blíží. Loni se díky Maratonu psaní dopisů podařilo zachránit celkem tři ze šesti nespravedlivě vězněných obránců lidských práv. Na tomto úspěchu mají z nemalé části podíl i skauti, kteří jsou pravidelně jedněmi z největších pořadatelů dopisových akcí. Pomůžete letos na svobodu dalším?
Cílem této mezinárodní lidskoprávní akce je napsat co nejvíce dopisů na podporu nespravedlivě vězněných a perzekuovaných lidí po celém světě. Každoročně je vybráno několik konkrétních z nich, kteří potřebují naši pomoc. Lidé z celého světa pak svými dopisy zaplaví orgány a představitele států, čímž vytvoří tlak, který často vede ke zlepšení situace obětí bezpráví.
Komu letos pomáháme
Mezi letošními šesti případy jsou čínská novinářka Čang Čan, uvězněná za šíření pravdivých informací v počátcích zhoršování situace ve Wu-chanu (epicentru nákazy covidu), dále sedmnáctiletý Mikita Zalatarou, odsouzený za demonstraci v Bělorusku, které se ani neúčastnil, Anna Šaryhinová a Vira Černyhinová, čelící nenávistným útokům kvůli obraně ženských práv a LGBTI+ lidí. Dále to je advokát obránců lidských práv, egyptský právník Mohamed Baker, učitel a ochránce životního prostředí Bernardo Caal Xol či Ciham Aliová, které hrozí devět let ve vězení jako akt odplaty za aktivity jejího otce
Kdy se bude psát?
Dopisové akce probíhají ideálně mezi 10. a 18. prosincem. Nejlépe přímo 10. prosince, tedy na Den lidských práv.
Jak se můžu zapojit jako skaut/ka?
Můžete sami dopisovou akci uspořádat! Ať už pro váš oddíl, pro veřejnost či jen pro vaši rodinu a známé. Pokud nemáte šanci sami maraton uspořádat, vždycky se můžete zúčastnit akce ve vašem okolí, anebo napsat dopisy sami za sebe. Podrobné informace, manuály a tipy na doprovodné oddílové aktivity najdete na stránkách maraton.amnesty.cz.
Někdy dokáže obyčejný dopis změnit lidský život. Napište ten svůj. Pomozte lidem, kteří jsou nespravedlivě pronásledováni a vězněni.
„Myslím, že nakonec to byla skvělá roverská zkušenost. Je to aktivita, při které jde seriózně debatovat nad vážnými tématy a zároveň má i přesah do reality,“ popsal maraton skaut a pořadatel dopisové akce Marek Milička.
Čína: Čang Čan
Čtyři roky vězení za pravdivé informace o Covidu
Čang Čan byla jednou z mála odvážných žen, které se vydaly hledat pravdu o covidu do epicentra nákazy. S hrstkou dalších novinářů zamířila v únoru 2020 přímo do uzavřeného Wu-chanu, odkud podávala necenzurované informace o aktuální situaci přes Twitter a YouTube. Veřejnosti předávala zprávy o tom, jak čínské složky zadržují nezávislé reportéry a pronásledují rodiny nakažených. Čang Čan tak byla kvůli své práci brzy zadržena a následně odsouzena ke čtyřletému trestu vězení. Protestní hladovka navíc zhoršila její zdravotní stav, takže skončila na vozíku. K jejímu okamžitému propuštění vyzvaly čínskou vládu Spojené státy, Evropská unie a Spojené království.
Požadujeme, aby prezident Čínské lidové republiky zajistil okamžité a bezpodmínečné propuštění Čang Čan.
Bělorusko: Mikita Zalatarou
Pět let vězení za demonstraci, které se nezúčastnil
Z dětského pokoje do mučící cely. Sedmnáctiletý Mikita Zalatarou se měl v srpnu 2020 potkat s kamarádem v běloruském Homelu. V ten den zde však probíhala demonstrace proti sporným výsledkům prezidentských voleb. Po zásahu policie protestující utekli, a to samé poradili i kolemjdoucímu Mikitovi. Poslechl a utíkal. Za to byl mladík zadržen, mučen elektrickým obuškem a odsouzen k pěti letům vězení v nápravné kolonii pro mladistvé. V současné době je držen na samotce. Nemá povoleny návštěvy ani balíčky.
Požadujeme, aby generální prokurátor Běloruské republiky okamžitě a bezpodmínečně zajistil propuštění Mikity Zalataroua, jenž čelí dlouholetému odnětí svobody za čin, jehož se měl dopustit na demonstraci, na které ani nebyl.
Guatemala: Bernardo Caal Xol
Sedm let vězení kvůli ochraně posvátné řeky
Guatemalský lid domorodých Mayů Q’eqchi’ postihla před pár lety katastrofa, když je výstavba dvou vodních elektráren připravila o lesy. Nyní by je stejné elektrárny měly připravit dokonce i o vodu. A to o vodu z řeky Cahabón, kterou místní považují za posvátnou a na níž jsou zároveň existenčně závislí. Proti výstavbě se veřejně ohradil učitel a obránce životního prostředí Bernardo Caal Xol. Za to se ocitl na pranýři guatemalské vlády. Ta proti němu vedla negativní kampaně, byl očerňován v médiích a na základě obvinění z násilí odsouzen k sedmi letům vězení. Caal Xol se však žádného násilí nedopustil.
