Téma

Nemít prachy na zajímavý projekt?

Jó, to vadí!

Známe to snad všichni – skvělý nápad, který překazí nějaká drobnost. Někdy je problém najít správné lidi, jindy to je chybějící čas nebo třeba peníze. Přitom získat finance na nové vybavení, zahraniční expedici nebo akci pro skauty z širokého okolí můžeme i bez větších zkušeností.

Známe to snad všichni – skvělý nápad, který překazí nějaká drobnost. Někdy je problém najít správné lidi, jindy to je chybějící čas nebo třeba peníze. Přitom získat finance na nové vybavení, zahraniční expedici nebo akci pro skauty z širokého okolí můžeme i bez větších zkušeností.
Nejtěžší krok bývá ten první, tedy se k přípravě projektu spojeného s žádostí o peníze odhodlat. „Největší překážka je v našich hlavách. Musíme mít vůli si říkat o peníze,“ vysvětluje Ivo Brzobohatý – Ještěr ze Skautské nadace Jaroslava Foglara (SNJF). „Žádost o dar není žebrání, ale nabídka zapojení se do skvělých projektů,“ dodává Barbora Zálohová, která má na starosti rozvoj dárcovství pro hlavní spolek Junák – český skaut.

Virtuální kasičky

V posledních letech se roztrhl pytel s výběrem peněz přes internet. Využívají ho firmy, neziskovky i jednotlivci. Existují dva základní typy internetových kampaní – dárcovství a crowdfunding. Přestože se na první pohled mohou zdát velmi podobné, existuje mezi nimi řada rozdílů, které je dobré při přípravě projektu zvážit.

Dárcovství, jak již název napovídá, je založené na dávání darů. Ve Slovníku spisovné češtiny se dočteme, že dar je věc daná jinému bez náhrady. Pokud tedy přispějeme například ve sbírce na nákladnou léčbu nemocného dítěte, asi nečekáme nic na oplátku. Dar může dárce vykázat v daňovém přiznání, čímž si sníží daňový základ a zaplatí méně na dani z příjmů.

Další výhoda dárcovství je na straně příjemce – i ten je osvobozen od daně, takže z vybrané částky mu nic neubude. K vybírání peněz ve veřejných sbírkách je ale potřeba splnit zákonem dané podmínky. V případě, že sbírku zorganizujeme přes některý z dárcovských portálů jako Darujme.cz nebo Donio, nemusíme veřejnou sbírku řešit. Tyto komplikace nám odpadají, protože zákonné náležitosti už splnili provozovatelé zmíněných služeb.

Stejně tak nemusíme řešit technické záležitosti jako programování webu či platební brány. Výměnou za to si některé portály říkají o několikaprocentní provizi. Například Darujme.cz si účtuje dvě procenta. Existují ale i způsoby, jak získat vybranou částku v plné výši. 

Všechna skautská střediska mohou využít takzvaného skautfundingu, tedy sbírky zprostředkované SNJF, jež má svůj účet na portálu Darujme.cz. „Všem skautským projektům doplácíme dvouprocentní provizi pro poskytovatele služby. Za čtyři roky jsme podpořili 67 projektů, 20 z nich je stále aktivních. Celkem se v nich vybralo téměř devět milionů korun,“ uvádí Ještěr.

Nadace se zaměřuje především na investiční aktivity, typicky stavby a opravy kluboven, nákupy pozemků a podobně. U těchto projektů nabízí ještě takzvaný matching, kdy ke každé vybrané koruně přidá 50 haléřů z vlastních zdrojů. Na SNJF je ale možné se obrátit i s jinými záměry týkajícími se skautské činnosti. V takovém případě musíme počítat pouze s doplacením dvouprocentní provize. 
Kromě finanční pomoci SNJF nabízí také asistenci při přípravě kampaně nebo tvorbě propagačních textů. Ty jsou podle Ještěra velmi důležité, právě ony mohou rozhodnout, zda oslovený člověk skutečně přispěje. „Dobrá kampaň by měla obsahovat tři věci: příběh, emoce a žádost o peníze. Pak je největší šance, že sbírka zaujme a bude úspěšná. Příkladem může být iniciativa na překlad knihy Karpatské hry do angličtiny,“ popisuje Ještěr.

Skautská nadace Jaroslava Foglara (SNJF)
Jejím posláním je podporovat mimoškolní výchovu a vzdělávání dětí a mládeže v duchu skautských ideálů. Peníze získává mimo jiné z autorských práv díla Jaroslava Foglara, o které také pečuje.
Více na www.skautskanadace.cz

Jak se shání miliony

Druhým způsobem, jak na internetu vybírat peníze, je crowdfunding. Slovo crowdfunding se do oficiálních slovníků ještě nedostalo, proto se musíme spokojit s některou z internetových definic. Například IT slovník uvádí, že jde o financování určitého zájmu více jedinci, kteří přispívají menší částkou tak, aby bylo dosaženo cílové hodnoty.

Jedním z nejúspěšnějších autorů crowdfundingových kampaní v Česku je Skautský institut (SI), jehož čtyři projekty vynesly v součtu více než dva a půl milionu korun. Poslední rok se tu o fundraising, tedy získávání finanční podpory, stará Lenka Marečková. „Crowdfunding je skvělý pro projekty s konkrétním cílem jako je stavba klubovny nebo jako v našem případě otevření nových prostor Institutu. Jsme i na portálu Darujme.cz, ten ale využíváme na obecnou podporu,“ vysvětluje Lenka.

Hlavním rozdílem proti výše popsanému způsobu financování je skutečnost, že přispěvatelé ve většině případů dostanou určitou protislužbu. Často jde o škálu odměn odstupňovaných podle výše příspěvku. Je tedy potřeba počítat s tím, že část vybrané sumy „spolknou“ odměny a jejich distribuce. Výše těchto nákladů se může velmi lišit kampaň od kampaně. 

Dalším výdajem je poplatek provozovateli portálu, který se pohybuje o něco výš než u dobročinných sbírek. Například u Hithitu je potřeba počítat s devíti procenty, i když je možné požádat o snížení poplatku. V neposlední řadě je třeba vědět, že ze zákonného hlediska příjmy z crowdfundingu nelze ve většině případů považovat za dar, a tak by měly být zdaněny. Pro přispívajícího to zase znamená, že si o poslanou částku nemůže snížit základ daně.

 „Pokud potřebujete např. 100 tisíc korun, je potřeba počítat s tím, že celkové náklady na kampaň se zvýší o náklady na provizi a odměny. Samozřejmě záleží na tom, jak odměny pojmete, ale počítala bych, že celkové náklady budou zhruba o 10–25 procent vyšší,“ počítá fundraiserka SI.
Podobně jako Ještěr i Lenka doporučuje nepodcenit propagační strategii. „Lidi v našem týmu baví točit videa, proto je rádi využíváme i při propagaci našich crowdfundingů. Může to být i vaše cesta, ale jestli se na to necítíte a chtěli byste zkusit něco jiného, určitě se nebojte přijít s něčím vlastním. Hlavní je, aby vás to bavilo a bylo poznat, že to jde přímo od vás. Projekt nemusí být stoprocentně dokonalý, hlavní je, aby byl autentický,“ dodává Lenka. Všechny své rady sepsala do dokumentu, který můžeme najít na https://cutt.ly/OTxQm4F.

Fundraisingová pětiletka

Klubovna skautů ze střediska Dvojka Teplice pochází ze 70. let. Její původní životnost měla být jen pět let, ale slouží dodnes. „Skauti z jiných měst a rodiče nováčků nám říkali, že bychom se měli o naši základnu lépe starat. To ale dobře nešlo, protože všechno bylo opravované už tolikrát, že další oprava není možná. Proto jsme se v roce 2016 rozhodli pro stavbu úplně nové klubovny,“ popisuje Jakub Mráček, který donedávna teplickou Dvojku vedl.

Původní záměr požádat o evropskou dotaci na velkolepou klubovnu nevyšel, a tak se rozhodli pro skromnější variantu, jejíž náklady vyčíslili na sedm milionů, které si museli sehnat sami. S výběrem začali v roce 2016, poslední práce na nové základně by chtěli stihnout do konce roku 2021. Za tu dobu vyzkoušeli snad všechny druhy financování, na které si vzpomeneme – kromě crowdfundingu a veřejné sbírky využili úvěr z Fondu nemovitostí Junáka, dary od firem a města, vlastní úspory či peníze z registrace a příspěvků od rodičů. 

„Zatím jsme vybrali okolo pěti milionů, další dva ještě splácíme. Víc než polovinu zdrojů jsme získali sami – tedy z úspor, registrací, příspěvků od rodičů, výdělků z akcí a podobně. Z crowdfundingu jsme získali přes 300 tisíc, ale v celkovém objemu to není ani pět procent celkové částky. Jeho hlavní přínos nevnímám ve financování, ale možnosti svůj projekt rozšířit mezi další lidi, kteří by jinak neměli důvod stavbu podpořit, v našem případě šlo hlavně o aktivní Tepličany a skauty z jiných měst,“ říká Jakub.

Podle něj se tento typ financování nejvíc hodí na velké projekty nebo odvážné a inovativní nápady. „Crowdfunding je atraktivní i proto, že jde o jakousi soutěž. Když se cílové částky podaří dosáhnout, projekt se zafinancuje. Pokud ne, všechny vybrané peníze se vrací těm, kdo je poslali. Hodně lidí proto zajímá, jestli se to podaří, nebo ne. Další výhodou je to, že Hithit má svou základnu sledovatelů, kterou pravidelně informuje o zajímavých projektech,“ přibližuje teplický činovník.

Nohama na parketu

Zdaleka ne všechny kampaně hromadného financování cílí na milionové částky. To je i případ skupiny roverů z Hradce Králové, která před čtyřmi lety převzala organizaci tamních skautských plesů. „Pořadatelství jsme přebírali po nepříliš vydařeném ročníku. Dlouhodobě byl problém odhadnout návštěvnost plesu a přizpůsobit jí velikost akce, proto jsme se rozhodli pro předprodej vstupenek přes internet,“ vysvětluje Jakub Antonín – Brajgl z organizačního týmu.

Na rozdíl od SI a teplických skautů k tomu nevyužívají žádnou ze zavedených služeb, ale provozují vlastní internetovou stránku. „Kamarád nám naprogramoval web s platební bránou, já ho jen před každým plesem upravím, aby byl aktuální. Máme i facebookovou stránku, přes kterou o našem plese dáváme vědět známým a dalším skautům z Hradce. Tento systém se nám osvědčil a máme v plánu to tak dělat i příští rok,“ říká Brajgl.

Před každým plesem vytvoří nabídku více možností podpory. Od symbolického příspěvku bez nároku na vstupenku, přes klasické vstupné až po několik prémiových nabídek zahrnujících například welcome drink, odvoz nebo možnost zahrát si s kapelou. Organizátoři navíc před začátkem prodeje stanoví několik milníků. Když se podaří vybrat určité množství peněz, znamená to, že na ples objednají třeba speciální vystoupení nebo bar s širší nabídkou nápojů. 

Méně zkušeným organizátorům proto radí začít s omezenější nabídkou nebo jednotlivé odměny nabízet nezávisle na sobě. Pořadatel skautských plesů by taky doporučil si nejprve vyzkoušet menší akci, třeba jen pro kamarády z oddílu nebo střediska.

Rozhodit sítě

Další možností je požádat o podporu jednotlivce nebo firmy. Nejlepší je začít u lidí napojených na vaše středisko. „Vůbec bych se nebála oslovit rodiče skautů a bývalé členy milým a věcným e-mailem, hezkým dopisem nebo osobně třeba při skautské akci. Požádat můžete i firmy z vašeho okolí – hlavně ty, kde máte někoho známého. Předem je dobré si připravit, na co přesně bychom peníze chtěli a jaký by byl jejich dopad,“ říká fundraiserka Junáka Barbora Zálohová. 

Peníze, ze kterých můžeme jako skauti čerpat, rozdělují také obce, kraje nebo soukromé nadace formou nejrůznějších dotací či grantů. V tomto případě je opět nutné zažádat prostřednictvím střediska. O aktuálních nabídkách se můžeme dozvědět na Křižovatce nebo facebookové skupině Zdroje pro skauty. 

Jak dále připomíná Ještěr, mnohdy se zapomíná i na možnost si na svůj projekt (zčásti) vydělat vlastníma rukama.

Co nepodcenit

Ať už se rozhodneme pro jakýkoli způsob financování, existuje pár univerzálních rad, které nám k úspěšnému zrealizování projektu mohou pomoci. Základem je dobře sehraný a motivovaný tým. „V případě crowdfundingu stačí tři, čtyři lidi. Jeden, který bude mít celý projekt na starosti, potom člověk přes sociální sítě a taky někdo, kdo se postará o grafiku a shánění fotek ke kampani. Zpětně trochu lituji, že jsme si nepřizvali ještě někoho, kdo by se staral pouze o komunikaci s přispěvateli,“ vyjmenovává Jakub z Teplic. 

Pak jsou ale věci, ve kterých se neobejdeme bez asistence střediska. Jen jeho prostřednictvím lze totiž čerpat finanční příspěvky. I proto je vhodné s naším záměrem seznámit vedení střediska. Na někoho z naší jednotky je dobré obrátit se taky kvůli účetnictví, třeba na střediskového hospodáře či na člověka, který v minulosti podobný projekt vyúčtovával. Vzhledem k tomu, že na každý druh příjmu se vztahují jiná pravidla a občas nemusí být úplně jasné, co kam zařadit, je zcela běžné že i lidé z praxe se mezi sebou hojně radí, jak tu či onu položku vyúčtovat. 

Další radu pro přípravu našich projektů přidává Brajgl. „U nás na středisku máme ve zvyku si občas položit otázku: ‚A není to úplně debilní?‘ Můžeme si ji položit sami, v našem týmu nebo nám ji může dát někdo zvenku, to je jedno. Jde hlavně o to se občas zastavit a zamyslet, jestli jsme se v našich plánech nenechali příliš unést,“ vysvětluje hradecký skaut mechanismus, který má zajistit, aby i v zápalu plánování zůstali nohama na zemi.
Co si z toho všeho odnést? Je asi jasné, že kýžené peníze samy na účet střediska nepřistanou. Jak jsme si ukázali na několika příkladech, shánění peněz bývá náročné, ale zdaleka ne nemožné. Tím spíš, pokud si i přes veškerá úskalí dokážeme fundraising užít. To potvrzuje i Lenka z SI: „Myslím, že velkou roli v našem úspěchu hraje fakt, že nás crowdfunfdingy baví. Prostě je chceme dělat.“ Třeba to nebude dlouho trvat a i váš projekt se stane inspirací pro další skauty.

Do Roverského kmene přispívám od roku 2017, o tři roky později jsem se spolu s Týnou dostal do jeho vedení.