Feature

Od roverů k oldskautům: Jak se realizovat jako dospělý?

Táhne ti na pětadvacet? Ani v tomto věku se nemusíš vzdát skautingu. Jako inspiraci pro další činnost pro tebe mám příběhy patnácti oldskautů, kteří neusnuli na vavřínech. Odrostlí roveři totiž mohou být v kmeni dospělých nebo v klubu rodinného skautingu a jít po junácké stezce až do konce života. 

Oldskauti jsou název pro nejstarší věkovou kategorii v Junáku. Řadí se mezi ně členové hnutí od pětadvaceti let až po důchodce. Oficiální weby kmendospelych.skauting.cz a oldskaut.cz propojují dospělé skauty napříč republikou a informují o aktuálním dění v těchto kruzích. V tomto článku se podíváme na jednotlivé cesty, jak se uplatnit jako oldskaut – tedy člen, který dosáhl 25 let.

Servisák, místopředseda a oldskaut v jednom

Pětatřicetiletý Jakub Grós – Jag zastává komunikaci na čekatelském kurzu Hřivna. Je mimo jiné činný při setkání oddílových rad, v krajském kurzu pro revizní zpravodaje a hospodáře a jako kuchař. Rád by pomohl i v kuchyni na táboře, ale nesmí. „Otec současného vůdce je s manželkou v kuchyni. Hrozně se tím baví a hned tak vaření nepustí,“ stěžuje si instruktor střediskového minima, zástupce vedoucího střediska a vůdce klubu dospělých. Na dotaz, co je nutné pro vznik klubu oldskautů, odpovídá, že místo vůdcovek si lze udělat kurz vedení kmene dospělých.

Kluby oldskautů mají ve městě celkem tři, od studentů po seniory. „Jako servis tým pomáháme domovskému oddílu,“ říká místopředseda zlínské krajské rady Junáka, v kteréžto funkci se stará o přerozdělování peněz a pořádání vzdělávaček. Jednou ročně jeho klub oldskautů jezdí na ferraty, kaňoning nebo s rodinami k moři.

Uplatnění profesních zkušeností v Junáku

Zajímavý příběh přednesl i školník Martin Drápalík – Mládě, správce Skautské chaty Mercedes. „Skautování mi k práci docela pomohlo. Naše středisko mělo dříve za základnu pronajatý kulturní dům, o který jsem se patnáct let staral jako správce. Po mém přihlášení se na pozici školníka při výběrku tedy věděli, že jsem nadaný pro správu budov,“ říká sedmačtyřicetiletý vůdce klubu kmene dospělých a bývalý vůdce oddílu, který před příjezdem návštěvníků chystá vše důležité pro provoz chaty.

Také elektrikář Václav Bortlíček – Šašík se ve skautingu angažuje jako odborník. I on své profesionální dovednosti uplatňuje coby technik a údržbář skautské základny. Vede kmen dospělých Freever, se kterým organizuje stejnojmennou akci pro rovery a kulinářskou soutěž. 

„Turnaj probíhá tak, že na břehu rybníka rozděláme šest ohňů a každý tým vaří svůj guláš,“ vysvětluje pětatřicetiletý Šašík a dodává, že kdo chce, uplatnění v Junáku si najde. Jeho osmadvacetiletá zástupkyně Aneta Fabiánová – Kiki, výchovná zpravodajka ve středisku a spoluzakladatelka lesního kurzu Nitro, v rámci oldskautského klubu mimo jiné vaří letos na čekatelkách Červ a pravidelně na táborech domovského oddílu. 

Dospělý nováček

Že je klidně možné stát se skautem až v dospělosti, ví čtyřiatřicetiletý Jakub Šmíd. Co ho do hnutí přivedlo? V pražské loděnici se pravidelně schází amatérští muzikanti, aby v podvečerních hodinách hráli a zpívali. Přijít tam může kdokoli, což přilákalo i Jakuba. Při jednom takovém setkání se zakoukal do skautky. Aby získal její srdce, rozhodl se stát se skautem.

Dílem osudu dostal při studiu bohemistiky v Praze od spolužáků nabídku jet s nimi na junácký tábor. Po ročním odolávání pozvání přijal. Od té doby působí jako táborový vedoucí, během roku ale s dětmi nepracuje. Zastává ovšem jinou podstatnou roli – je v revizní komisi střediska.      

Záměr získat dívku z loděnice sice nevyšel, Jakub se však oženil s dívkou ze svého klubu oldskautů.

Znovu v hnutí

Mnoho lidí svoji skautskou činnost na nějaký čas přeruší. To však není důvodem nikdy ji neobnovit. Jedním z navrátilců je i čtyřicetiletá Jaroslava Šimáková – Canada, pro niž byl největší motivací nedostatek vedoucích, kvůli kterému založila družinu benjamínků. „Vždy jsem cítila, že platí rčení ‚Jednou skautem, navždy skautem‘,“ říká vůdkyně a žádá skauty, aby se vrátili do Junáka jako posily. 

Skauting chyběl i čtyřicetileté Lucii Kulhavé – Lice. Ta se do hnutí vrátila po rodičovské dovolené. Registruje se v bezejmenném kmeni dospělých, jehož členové se scházejí nepravidelně. Založila lesní klub pro rodiče s dětmi, který není pod záštitou Junáka, ale pomohl jí vrátit se do skautu. Jezdí na tábory rodičů s dětmi z různých středisek.

Do organizace se po dvaceti letech vrátil i Jakub Kašpar – Kubas (47), aby vedl benjamínky, mezi které chodí jeho syn. Letos v září tomu bude devět let. „V době mé skautské nečinnosti byly jediné, co mi zůstalo, moje lilie a slib, který nikdy nepřestává,“ říká Kubas, jenž zastával funkci zástupce vůdkyně oddílu a duchovního zpravodaje střediska.

Lenka Ticháčková (42), vůdkyně rodinného skautingu, se vrátila do hnutí, když její děti vyrostly. V roce 2020 si udělala vůdcovky na kurzu Orion, na které s láskou vzpomíná. S dětmi jezdí na tábor a výpravy dle možností. Zapojuje se ve středisku, například v rámci pomoci ukrajinským uprchlíkům. 

Roversko-olskautské hnutí (ROH)

Jako oldskaut se angažuje i Aleš Mašek – Upolín (40). Ten ve středisku před čtyřmi lety založil patnáctičlenné roversko-oldskautské hnutí. Členové oddílu se pravidelně schází, pořádají vlastní výpravy a minimálně jednou měsíčně se potkávají u společného promítání filmů.

„Roverů bylo málo a oldskauti neměli žádnou činnost, proto jsem je spojil,“ vysvětluje Upolín. Oddíl například o Velikonocích pomáhá ve Sloupsko-šošůvských jeskyních s tematicky laděnými prohlídkami pro veřejnost, které nazývají „Velikonoce s neandrtálci“. Zapojili se i do charitativního běhu Adra či do Maratonu psaní dopisů na podporu politických vězňů.

Tím ale Upolínova činnost nekončí. Působí také v Odboru duchovní výchovy, v rámci kterého vytváří Liliovou cestu. Je instruktorem LŠ Protos a v týmu Trignis. Protože mu přišlo, že je málo roverské literatury, napsal knihu Cestou služby a zeditoval knihu o zakladateli jejich střediska zvanou Rackův let. Vydává rovněž časopis Ostrov.

Rodinný skauting  

Pro skautské rodiče s dětmi existují kluby rodinného skautingu. Jejich vedení je podmíněno složením čekatelské zkoušky.

Podobný nápad měl jedenatřicetiletý Martin Troup – Mates, který už třikrát jako zástupce vedoucí oddílu inicioval společnou víkendovku s rodiči. Lékaři a právničky se bez mobilů zúčastnili celého programu. „Na výpravu přijíždí mnoho lidí a jsou po ní velké ohlasy. Spousta rodičů už to nevnímá jako kroužek, ale životní cestu stejně jako já,“ přiblížil koncept Mates. 

Další formy seberealizace

O sebeuplatnění z trochu jiného soudku referoval Marek Kraus – Hrošík (34), vedoucí Skautské ochranné služby (SOSky), v níž je přibližně osmnáct let. „SOSka se stará o bezpečnost na junáckých akcích. Nabíráme členy od patnácti let. Není nás mnoho, uvítáme další dobrovolníky třeba na srpnovém Středoevropském Jamboree v Praze,“ říká Hrošík v klubovně, zatímco jsou ostatní příslušníci Skautské ochranné služby (soska.org) i Skautského záchranného týmu (scoutrescue.cz) v rámci vzdělávací akce na výletě. 

Právě takové velké skautské setkání může být dobrou cestou k poznání vašeho budoucího partnera. To zažila třiatřicetiletá zástupkyně vůdkyně oddílu Káťa Pustelníková. Na Jamboree 2015, kde se jako členka servis týmu seznámila s budoucím manželem, vzpomíná s láskou. Účast na mezinárodních akcích doporučuje všem, kteří váhají. „Je tam hodně práce, ale sounáležitost třiceti tisíc lidí spojených jednou myšlenkou stojí za to,“ říká organizační zpravodajka pomáhající vůdcům s registrací, která vyřizuje žádosti na město a smlouvy na tříděný odpad. 

V létě jezdí na tábor rodinného skautingu se svými dětmi, nikoli však pod hlavičkou Junáka. „Výlety moc nepořádáme, s kojenci a batolaty to nelze,“ dodává tato učitelka, která pracuje ve vědeckém centru. „Až v oldskautském věku jsem se dostala k tomu, co jsem vždy chtěla dělat – vzdělávání,“ říká nadšeně, protože je instruktorkou na čekatelském kurzu Arbor Vitae.

Pokud má někdo zajímavou zálibu, může se z ní stát odborka. Toho využil i skautský kouzelník Josef Lorenc s přiléhavou přezdívkou Harry, jehož vystoupení mohli roveři zhlédnout nejen online, ale třeba i ve vlacích při akci Křížem krážem republikou. Absolvoval dokonce jednodenní devítihodinovou cestu vlakem z Letohradu na roverský lesní kurz Fonticulus u Vlašimi, aby tam předvedl své umění. „Až tam jsem se dozvěděl, že můj příjezd neinicioval nikdo z vedoucích akce, ale frekventantka, protože poslední týden organizují účastníci,“ říká devětadvacetiletý zástupce vedoucího střediska v Červené Vodě, který i dnes působí na táborech a víkendovkách. 

Poslední je příběh oldskauta Petra Šabaty – Gluma. Ten jako zpravodaj pro projekty píše žádosti o dotace a v revizní komisi Kaprálova mlýna kontroluje hospodaření a soulad činnosti s předpisy. Jezdí na rodinné rekreační tábory s klubem kmene dospělých a dětmi jeho členů. „Díky tomu, že tam jsou jen naše děti, nemusíme řešit administrativu jako u běžných táborů,“ vysvětluje osmatřicetiletý Glum, který devět let působil ve vedení střediska. Někdy se oldskauti vydají na jednodenní výlet na hrad. Dříve chodili na puťáky, ale k tomu se budou moci vrátit, až jejich děti vyrostou. 

Pocházím z 1. skautského oddílu Višňová. Jsem členkou VŠRK Skrypta. Ráda píši, čtu a chodím. Vystudovala jsem podnikání.