Pro začátek si vezměte tužku a papír. Co se vám vybaví, když se řekne slovo „služba“? Zkuste si si udělat brainstorming a sepsat všechny asociace, které vás napadnou.
Důvod, proč mě tohle zajímá, je ten, že vedle ušlechtilých pojmů spjatých s roveringem mi v souvislosti se službou naskočí poměrně intenzivní manuální práce. Takto jsem si totiž službu zažila už jako malá světluška na oddílových táborech, kde jsme v rámci chodu tábora mívali služby na zpracování dřeva, dovoz vody nebo pomoc v kuchyni. Přirozeně tak platila rovnice: „máš službu = budeš manuálně pracovat“. Domnívám se, že nebudu jediná, kdo má z dětství tento výše zmíněný pojem asociovaný tímto způsobem. A to je škoda, protože způsob, jakým chápeme význam slov, si s sebou z dětství přenášíme do dospělosti. Nesprávné porozumění významu služby tedy potenciálně může vést k nepochopení principu roveringu, který je na ní založen.
Při přechodu do roverského věku se naším heslem stává slovo „Sloužím“ a služba samotná je hlavním pilířem roverské výchovy. Rover či rangers ale automaticky není umývačem nádobí ani amatérským dřevorubcem. Služba se totiž nerovná služebnictví. Rover není služebník. A přesto být roverem se rovná sloužit.
Jak tedy službu chápat?
Služba se skládá ze tří „podslužeb“: služby vyšší moci, služby sobě a služby bližním, které jsou navzájem rovnocenné Jedna bez druhé nemůže správně existovat a fungovat. Službu si můžeme zkusit představit jako trojnožku, jejíž nožky představují jednotlivé podslužby. Odebereme-li jednu z nožek nebo bude-li jedna nožka vyšší nebo silnější než jiná, stabilita trojnožky se naruší a trojnožka spadne. Stejně tak absence nebo převaha jedné z dílčích částí služby rozhodí rovnováhu služby jako takové, která tak nemůže správně plnit svoji funkci jako opěrný bod roverské výchovy.
Smysl roveringu krásně shrnul skautský náčelník, roverský vůdce a přítel Roberta Badena Powella P. B. Nevill: „Rovering je hledání dobrých cest směřujících k vyššímu a hlubšímu lidství [služba vyšší moci]. Rovering vede k ujasňování si smyslu života a k formování svého životního postoje [služba sobě]. Rovering je příprava na život a také snaha po celý život [služba bližním].“
Proč jsou tedy potřeba právě tři druhy služby a proč jedna bez druhé nemohou být? Protože se navzájem prolínají a podporují. Jedná se o uzavřený cyklus, bez jehož dílčích částí nelze projít roveringem takovým, jak jej P. B. Nevill popsal. Pokud nemám v sobě nastavené morální hodnoty a nevím, k čemu směřuji (služba vyšší moci), nemohu samu sebe rozvíjet a posouvat se dál (služba sobě). Pokud se nedokážu věnovat sobě, rozvíjet se a být v rovnováze a smíru se sebou samotnou, nezvládnu takto posouvat ani ostatní a neposkytnu jim dostatečnou a kvalitní oporu (služba bližním).
Důležitost služby můžeme podtrhnout skautským slibem, ohniskem skautské ideje, který je se službou neoddělitelně propojen:
Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:
Sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době, (služba vyšší moci)
plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské, (služba sobě)
duší i tělem být připraven/a pomáhat vlasti i bližním. (služba bližním)
Jak s tímto pracovat?
Služba je přítomná ve všech aspektech roverské výchovy. Samotná služba není přímo nástrojem, ale všemi nástroji roverského programu se prolíná. Ať už se jedná o projekty, akce, kurzy, zahraniční aktivity nebo činnost v rámci oddílu, všude je přítomná služba ve všech třech dimenzích. Čímkoliv, co jakožto rover nebo rangers dělám, bych měla sloužit sobě, bližním i vyšší moci. Ke správnému porozumění smyslu roveringu je nezbytné si tyto tři rozměry služby uvědomit a řídit se jimi.
Koneckonců, ono i to loupání brambor na táboře vlastně se správnými optickými čočkami můžeme vnímat jako službu třídimenzionální: Chci se zasloužit o to, aby tábor hladce šlapal (tj. sloužím vyššímu cíli), chci ulevit od náporu práce kuchařům (sloužím bližním), a třeba se ještě dozvím, jak se správně drží škrabka a dobře si pokecám s ostatními, co zrovna budou v kuchyni pomáhat (sloužím sobě). Tedy i ta bramborová polemika se dá snadno aplikovat na to, co řekl bratr Nevill.
Jak se mohu se svým kmenem v praxi věnovat službě?
- Přečtěte si v kmeni kapitolu nebo dvě z knihy s hlubším rozměrem a popovídejte si o tom, jak jí rozumíte. Výborně se na to hodí třeba Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho. Každá kapitola obsahuje myšlenku s morálním přesahem, díky kterému můžete sloužit vyšší moci v podobě kritického přemýšlení o morálních hodnotách. Diskuzí nad poselstvím jednotlivých myšlenek z knihy pak sloužíte sobě i bližním díky vzájemnému sdílení názorů a domněnek.
- Předávejte si navzájem v kmeni vědomosti. Můžete například naučit ostatní činnost, kterou sami ovládáte. Kurzem lukostřelby, lekcí háčkování či hodinou kreativního psaní posloužíte druhým i sobě. Navíc tím skvěle stmelíte kolektiv.
Jak se mohu službě věnovat sám/sama?
- Angažuj se v životě své obce. Pokud máš pocit, že ve tvém okolí něco schází, neboj se do toho sám/a vložit a uspořádat akci pro zvelebení města, aktivně podpořit organizaci společenských událostí nebo vznik nových aktivit. Sloužit tím můžeš sobě, bližním i vyšší moci.
- Udělej si pro sebe čas a odpočiň si. V dnešní uspěchané době je nezbytné občas na chvíli vypnout a snížit stres, kterému jsme každým dnem vystaveni. Máš-li po přečtení tohoto článku pocit, že je na tebe vyvíjen tlak, abys plnil/a všechny tři služby, jinak nebudeš správným roverem nebo rangers, věz, že potřebuješ chvilku relaxace. Přečti si pěknou knihu, podívej se na odpočinkový film nebo si zajdi s přáteli do parku na piknik. Sloužit tím budeš v první řadě sobě, ale vyplynou z toho i druhé dvě služby. Bez vnitřního klidu nelze sloužit bližním ani vyšší moci.
