Autor: Karolina Černá – Kája 

Cílem skautingu by měl být všestranný rozvoj kluků a holek, jehož důležitou součástí je i zdravý životní styl. Zeptali jsme se několika sportovně aktivních roverů a rangers na to, jak se sportem pracují ve svých oddílech a jak oni sami zvládají být aktivními skauty a zároveň vrcholovými sportovci.

V našem programu učíme děti morálním zásadám, vedeme je k tomu, aby pomáhaly druhým, chránily přírodu a zároveň byly prospěšné i sobě. Aspekt, na který bychom neměli zapomínat, je zdravý životní styl – ať už jde o stravovací návyky, denní rytmus nebo dostatek pohybu. 

Děti jsou přirozeně neposedné a hlavně ty mladší neudrží příliš dlouho pozornost. Toho si všímá i skautská vedoucí a orientační běžkyně Mariana Vařeková. „Nováčci jsou hrozně rozlítaní, takže musíme prokládat každou aktivitu nějakou pohybovou hrou,“ říká Mariana.

Vedle běžných forem sportovních aktivit, jako jsou pohybové hry, puťáky nebo sportovní turnaje, lze pracovat i se sportovně zaměřenými odborkami. Dětem je vedoucí na schůzkách představí, vysvětlí jim, jak si je mohou plnit a poté jim na ně během roku nechají dostatek času. Někteří respondenti popisují, že na táborech mají i několik bloků vyhrazených přímo na plnění skautských odborek a stezek.

Některé body odborek vyžadují dlouhodobé systematické úsilí, jiné lze splnit i na skautských akcích nebo mohou být i inspirací pro tvorbu programu. Například odborka Cyklista/Cyklistka zahrnuje uspořádání cyklovýpravy, což může sloužit jako inspirace pro zajímavou oddílovou akci. Další možností mohou být závody ve stylu Spartan Race, kde soutěžící musí uplavat určitou vzdálenost, proběhnout bahnem nebo překonat různé překážky. 

Hýbeme se dost?

Na otázku, jestli by sport měl mít v našich programech víc prostoru, odpovídá: „Myslím si, že by skauting měl vést ke sportu, což také dělá, i když by to mohlo být o něco lepší. Ale nemělo by to zase být příliš intenzivní. U nás v oddíle například pár lidí dělá orienťák a už se nám podařilo nabrat další čtyři lidi z oddílu.“ 

Podobného názoru je i vrcholový judista a radioorientační běžec Pavel Kolský – Hack, kterému na velkých roverských akcích chybí více sportu. „Já osobně jsem na všech ročnících Korba, kterých jsem se zúčastnil, pro rovery dělal nějakou posilovací session a poté i judo. Myslím si, že kdyby takových aktivit bylo více v rámci běžného roku a nejednalo se jen o doplňkový program, tak by to mohlo být hodně prospěšné,“ uvádí Pavel. 

Agnes Lochmanová, která vede skautky a závodně tancuje, naopak vnímá zapojení sportu do skautingu jako dostatečné. „Skaut není úplně sportovní organizace. Je to hlavně o tom být venku a nějakým způsobem se spojit s přírodou. Když chtějí děti sportovat, ať jdou do Sokola a když chtějí být venku, ať jdou do skauta,“ myslí si Agnes.

V hlavní roli rodiče

Podle dotázaných skautských vedoucích však za sportovní rozvoj dětí zodpovídá hlavně rodina. „Dítě primárně vychovávají rodiče, takže by ho měli vést ke sportu oni. Pokud tomu tak není, Junák to může aspoň částečně nahradit,“ zmiňuje lezec a badmintonista David Schnabl, kterého k lezení přivedli právě rodiče a prarodiče.

Stejného názoru je taky bývalá basketbalistka Karolína Vodná: „Skaut tě navede celkově na to žít zdravě a představí ti třeba nějaké sporty, ale přijde mi, že rodiče tě dokážou navést přesněji. Skaut však na dítě v tomto ohledu musí mít také nějaký vliv, protože ve zdravém těle je zdravý duch a myslím, že skauting se podle toho dost řídí.“ 

Judista Pavel zdůrazňuje úlohu rodičů ještě víc: „Nemyslím si, že by každé dítě muselo být výkonnostní sportovec, bohužel se však čím dál častěji setkávám v oddíle s lidmi, kteří nejsou schopni ani ujet 20 kilometrů na kole. Je to ale především na rodičích. Pokud dítě do svých pěti let nezíská od rodičů pohybový základ – lehkou gymnastiku, běh, plavání – tak se mu to bude těžko dohánět,“ popisuje Pavel. 

„I u sportovců bojuju s tím, že nedostali dobrý základ, když byli malí, a nesou si to celý život. Vedoucí ve skautu může pomoct, ale většinou dítě vidí jen jednou dvakrát do týdne. A často ve věku, kdy už je na pořádnou změnu pozdě,“ pokračuje judista. Také dodává, že je důležité, aby si dítě vybralo sport samo a rodiče ho nenutili do něčeho, co nechce dělat a tím ho od pohybu neodradili. 

V takových situacích se může hodit i odborka Sportovec/Sportovkyně. Jedním z jejích bodů je vyzkoušet nový sport. Může se pak klidně stát, že kluci a holky díky tomu najdou druh pohybu, který je bude opravdu bavit. 

Vyjasnit si priority

Skloubit skauting, (vrcholový) sport a studium nemusí být vůbec jednoduché. Je tedy vhodné vyjasnit si priority a říct si, která činnost je pro tebe nejdůležitější. V současné době, ale i s ohledem do budoucna. 

Vrcholová ragbistka a basketbalistka Věra Gärtnerová, jež navíc studuje dva obory na vysoké škole, přiznává, že stíhat všechno dohromady je složité. „Je to hrozně časově náročné. Někdy to mám tak, že jdu z ragby rovnou na basket. Na úkor toho přišlo velké omezení času, který můžu věnovat skautingu,“ říká Věra. 

V podobné situaci se nachází také Pavel, který dělá vrcholově judo a radioorientační běh a zároveň studuje na ČVUT. „Většinou to jde na úkor něčeho jiného – spánku nebo volného času. Dost jsem se přeorientoval na noční fungování. Méně spím, což vím, že není asi úplně ideální. Lidi se mě potom ptají, jestli nemám čas jednou za týden a já jim říkám, kdybyste se zeptali před dvěma měsíci, tak bych vám možná řekl, že jo,“ vypráví Pavel.

Usnadnit skloubení sportu a skautingu by podle dotázaných vedoucích mohlo třeba uznávání absencí na kurzech, pokud se například kryjí s důležitými závody. 

Co mi skauting dal 

Zatím jsme hovořili pouze o tom, že souběžně sportovat a skautovat je velice obtížné a jen málokdy jde dělat obojí na sto procent. Pokud se však podaří obojí skloubit, může to být velkým přínosem.

Agnes, která od svých 14 let závodně tancuje, přiznává, že taneční prostředí dokáže být poměrně toxické. Skaut pro ni vždy byl bezpečným místem, kde člověk může být jakýkoliv a nikdo to neřeší. Skauting jí dal také vůli v tancování pokračovat. „Občas ve sportu nastanou překážky a ty je musíš překonat. Myslím, že tuhle vlastnost mám díky skautu prohloubenou a jsem schopná vydržet, i když není úplně nejlepší období,“ přemýšlí tanečnice.  

Pavel se díky skautingu naučil lépe pracovat s lidmi a vidět věci z více úhlů pohledu, což využívá i jako rozhodčí. „Co se týče sportu a skautingu, obojí mě naučilo motivaci, píli a snaze. Skauting mě navíc naučil jednat férově, takže se jako rozhodčí snažím být hodně objektivní a stát nad věcí,“ líčí sportovec.

Věra, kterou letos čeká mistrovství Evropy v ragby, si naopak vzala více vlastností ze sportu do skautského prostředí. Jelikož ragby stojí na čestnosti a respektu, staly se spolu s fyzickou aktivitou jejími přirozenými vlastnostmi. 

Pro orientační běh je důležité umět dobře s mapou, což je schopnost, kterou Mariana hojně využívá na puťácích a výpravách. David zase při lezení musí umět vázat uzly a pracovat s lanem, což se ve skautu rozhodně neztratí. Karolíně pak pomohl sport především v tom, že jí nedělá problém ujít dlouhé puťáky a také posílil její psychickou vytrvalost. „Basket mi dal určitou motivaci, psychickou vytrvalost a odolnost nejen vůči prohrám,“ shrnuje Karolína.

Jak skauting, tak sport nám pomáhají se rozvíjet po fyzické i psychické stránce. Jejich skloubení je pro nás prospěšné, nicméně je důležité najít nějaký kompromis, a vyjasnit si priority. Jinak by to mohlo vést k opačnému výsledku. 

Skautu a sportu zdar!

Proč byly pro varianty Sportovce/Sportovkyně vybrány zrovna tyto sporty?

Vybrali jsme takové sporty, ke kterým není potřeba velký kolektiv. Díky tomu je možné odborku pro daný sport plnit téměř bez omezení.

Tipy na skautské sportovní akce

Cyklotrophy

Skautské středisko Lípa pořádá každoročně dobrodružný závod na kolech pro 2–4 členné týmy s tím, že minimálně jeden člen musí být mladší 15 let a minimálně jeden musí být starší 18 let. Každý rok má tento závod jiný tematický rámec a podle toho na cestě čekají týmy různá stanoviště s úkoly. 

„Trenéři ve skautu“

Pokud u vás v oddíle někdo dělá nějaké zajímavé sporty, může je dětem představit na schůzkách. Tak jako existuje projekt Trenéři ve škole, kde se po určitém období na tělocviku střídají trenéři různých sportů, které si děti mohou vyzkoušet a zjistit tím, co je baví, obdobně to mohou udělat vedoucí na schůzkách nebo na táboře. Děti si mohou sport vyzkoušet a možná je to i motivuje, aby se nějakému začaly věnovat. 

Táborová sportovní liga

Na táboře vytvoříme několik družstev a celý tábor se budou hrát ve vybrané dny turnaje ve vybraných sportech. Mohou to být známé sporty jako frisbee, fotbal či ringo, ale i něco netradičního, co spadá do symbolického rámce tábora (olympijské hry, gladiátorské zápasy atd.).