Mít ve středisku rovery a rangers se vyplatí. Mohou se zapojit do vedení dětí, ale uplatní se také jiným způsobem. Koneckonců i rovering v pravém slova smyslu je úžasné naplnění podstaty skautingu. Jak rovery nabírat a kde je sehnat?
Junák nabírá hlavně děti
S nábory je to ve skautské organizaci hodně jednostranné. Junák moc není připraven nabírat dospělé rovery a rangers, cílí hlavně na děti. Mapa kluboven na webu skaut.cz je nepřehledná, zastaralá, uživatelsky nekomfortní a málo čitelná a měla by se inovovat. Nyní se sice Junák podle diskuzí na SkautFóru začíná více zabývat i nábory externích kluků a holek ve skautském věku, ale na rovery stále dost zapomíná.
I přes důkladné pátrání jsem nenašla téměř žádné roverské společenství otevřené jakýmkoli zájemcům odkudkoli. Nicméně výjimky přesto existují. Například 48. roverský kmen Grenser z Ostravy sice nabírá převážně skauty a skautky ze střediska, ale je otevřený přijmout i někoho přespolního. Od editorky Roverského kmene Peti vím, že zvenčí se k nim může dostat někdo, koho zaujal střediskový Instagram či stránky. Většinou jde ale o odchovance střediska. To, že jsou otevření přijmout i externistu, je podle mě super.
Oproti většině roverských uskupení se vysokoškolský roverský kmen (VŠRK) Skrypta na nábor externistů přímo zaměřuje, sdružuje rovery z celé republiky, s čímž mám osobní zkušenost.
Jako jediný naplno působící vysokoškolský kmen má Skrypta dobře propracovaný nábor a celkovou strukturu činnosti. Zájemce o členství vyplní krátký nezávazný formulář na webu Skrypty a někdo z kmene mu odpoví a pozve ho na nejbližší událost. Skrypta nabírá členy celoročně – zájemci se mohou přidat kdykoli, zvláště pak na začátku podzimního semestru na přelomu září a října. Přijímá převážně studující skauty, ale jsou mezi nimi i neskauti a pracující. To, že se kmen nespecializuje pouze na studenty VŠ a skauty, je skvělé. Cílí však výhradně na lidi od 18 do 27 let. Na Facebooku jsem byla svědkem povzdechnutí několika jedinců, kteří už tento věk překročili, a nemohou se proto do Skrypty přihlásit. A to je škoda, horní věková hranice by se měla zrušit.
Mají roverské kmeny přijímat externisty?
Středisko Radost a Naděje Beroun má kromě přihlášky pro děti na svém webu i přihlášku pro dospělé. Podle vedoucí střediska Tonči občas přes kamarády nabírají dospělé nováčky, nebo skautské rodiče, kteří se odstěhovali. Přijetí ale musí odsouhlasit středisková rada. Přijímají tedy lidi, se kterými se někdo ze střediska zná, ale z důvodu přeplněných kapacit to tak často nebývá.
Většina kmenů nicméně nabírá pouze lidi ze střediska. Například v chlapeckém kmeni Ivictus by založili nový kmen v případě věkové či jiné překážky. Přijetí probíhá vždy na táboře. I Lístek z Opavy mi napsal, že do jejich kmene zvou své skauty po dosažení 15 let, a to nejčastěji zvacím rituálem. „Posíláme jim dopis jako z Harryho Pottera, že se už roverských schůzek můžou účastnit,“ vypráví Lístek a dodává, že obecně je kmen určen všem vedoucím z jejich oddílu – takže kohokoliv nad 15 let, kdo vede u nich v oddíle, pravidelně zvou.
Pro rádce jsou určeny i roverské kmeny UPS v Polné a roverský kmen Saláti ve Višňové. V brněnském kmeni Caudata, který nabírá nováčky většinou od 15 let, jsou skauti ze střediska. „Vytváříme si ideální kolektiv okolo střediska, který má daleko menší ‚odpadovost‘ a skvělé vztahy, což může znamenat velké množství schopných vedoucích do budoucích let a možnost utěšení nekončící poptávky po skautingu,“ uvedl vedoucí kmene Mirek.
Lístkův kmen je v náboru roverů objektivnější. Na jejich roverské akce chodí i RS z jiných oddílů a středisek – znají se s nimi z okresních rádcáků a čekatelek. „Zároveň jsme už zažili, že se k nám chtěl po několika letech vrátit jeden náš člen, s čímž jsme taky neměli problém,“ zmiňuje Lístek.
Spolupráce domácích RS s přespolními rovery a rangers je podle mě super, protože může přinést obohacení oběma kmenům. Přesto si myslím, že externisté do většiny kmenů moc přijímáni nejsou, a kdyby se tam někdo z jiného střediska přihlásil, působilo by to zvláštně. A to by se mělo změnit.
Roverské družiny
Zajímavý náborový systém má i roverský kmen v Horních Počernicích, skládající se ze dvou roverských družin (mladší a starší – putující roveři). „Do družiny přichází nejčastěji skauti a skautky z našeho střediska, ale nebráníme se novým přírůstkům, skautům i neskautům,“ řekl Štěpán, který se tématu detailněji věnoval v jednom z našich předchozích čísel (O roverských družinách v praxi, Roverský kmen, červen 2021). Kdo ze skautů nebo skautek půjde do roverského kmene, u nich řeší zejména vedoucí oddílů, kteří případně poskytnou dodatečné informace o členech, jež posílají. Kmen přijme novou družinu na Sněmu při tajném rituálu na přelomu září a října. Roverská družina má dva roky vlastní akce a aktivity s průvodci. Druhý rok jsou do programu družiny zasazeny čekatelky a začíná se řešit, co by roveři chtěli dále ve středisku dělat. Uspořádá se schůzka, kde zástupci z jednotlivých oddílů prezentují své oddíly roverům, a ti si udělají představu o tom, ve kterém z nich by chtěli vést.
Ze dvou družin se skládá i Skrypta. Zájemce o členství v tomto vysokoškolském kmeni se rozhodne, zda chce chodit na schůzky v úterý, nebo ve středu, a podle této preference je zařazen buď do družiny Yndex, nebo Kapytola.
Všechny způsoby a všechna individuální pravidla pro přijetí členů jsou správná. Bez roverů a rangers by to nešlo, a nejen proto si zaslouží mít svůj vlastní program.
A co si o náborech roverů myslíte vy? Je realita jiná, než jak ji vidím já? Mají se roveři přijímat podle věku, nebo podle zkušeností? Měly by kmeny nabírat jen členy střediska? Rovering se poslední dobou významnou měrou zdokonaluje. Věřím, že se posune i v otázce roverských náborů.
