Povinnost k Bohu je jedním ze základních principů skautingu. Vždyť sám zakladatel skautingu vystavěl organizaci na základech křesťanské víry. V Česku není víra v Boha podmínkou pro vstup do Junáka. Jak zažívají někteří rověři skauting v zemích s vysokým podílem věřících a jak víra ovlivňuje vnímání skautingu nejen u nás si můžete přečíst v tomto článku.
https://open.spotify.com/embed/episode/6kUFXciPEMC3pSXswFhcBa
Křesťanství v menšině
Jmenuji se Toan, jsem rover z Da Nang ve Vietnamu. Skautem jsem už přes deset let a v minulosti jsem vedl koedukovaný sedmičlenný skautský oddíl.
Osobně se hlásím ke katolické církvi, křesťanství ve Vietnamu je však minoritní náboženství. Pouze pět procent lidí jsou tu katolíci, naprostá většina uctívá předky nebo se hlásí k buddhismu.
Myslím si, že víra ovlivnila můj pohled na skauting, díky ní se snažím být přítelem všech lidí a pomáhat lidem kolem sebe, jak jen můžu. Nechápu lidi, kteří nechtějí ostatním pomáhat.
V našem roverském oddíle se společně modlíme k Bohu na začátku a na konci každé schůzky. Vypouštíme tuto tradici jen v případě, že se na naší schůzku přidá někdo, kdo není katolického vyznání. Co se skautského programu týče, často chodíme na mše a taky pomáhat místnímu církevnímu společenství. Skautské dovednosti, jež získáváme, a hry, které na schůzkách hrajeme, jsou ale úplně stejné jako hry a dovednosti jiných zdejších skautů.
Majoritní víra mé země neovlivňuje celkovou podobu skautingu, není reflektována ve slibu a zákonu. My katoličtí skauti nejsme moc rozdílní od ostatních. Můžeme ale nosit nášivku kříže nad pravou kapsou kroje, abychom ukázali, že jsme katoličtí skauti. Slib a zákon používáme původní, stejné jako skauti, kteří nevěří v křesťanského Boha. Takže rozdíly jsou v podstatě jen v tom, že my se na schůzkách modlíme, jsme aktivní v kostele a komunitě a během skládání skautského slibu nám kněz žehná. To můžeš vidět na fotce z mého slibového ceremoniálu. Slib obsahuje zmínky odkazující na víru, ale ne na žádnou konkrétní.
Aby mohl ve Vietnamu člověk vstoupit do skautské organizace, musí být nábožensky založený, v něco věřit. Skauti tady jsou otevření vůči jiným náboženstvím a není to žádné tabu, ale člověk bez víry v nemůže do organizace vstoupit. Samozřejmě u křesťanských oddílů, jako je ten můj, bereme jen věřící katolíky. Z mého osobního pohledu si myslím, že lidé s rozdílnými náboženskými přesvědčeními prožívají skauting rozdílně.
Text vietnamského skautského slibu
“Lời Hứa Hướng Ðạo: Tôi xin lấy danh dự hứa cố gắng hết sức:
– Làm bổn phận đối với tín ngưỡng tâm linh, tổ quốc và quốc gia tôi.
– Giúp ích mọi người bất cứ lúc nào.
– Tuân theo luật Hướng Ðạo.”
“On my honour, I promise:
That I will do my best to do my duty to my religion, to my country and myself.
To help other people at all times and
To obey the Scout Law.”
„Na svou čest slibuji,
že se budu snažit plnit své povinnost k víře, k mé zemi a k sobě,
pomáhat druhým v každé době
a zachovávat zákony skautské.
Když jde víra stranou
Jmenuji se Mark, jsem z Libanonu, je mi 17 let a skautem jsem pět let. V současné době působím jako zástupce vůdce oddílu. Jsem členem Maronitské katolické církve.
Moje země má spoustu různých náboženských vyznání (67.6% islám, 32.4% různá křesťanská vyznání, převážně maronité, pozn. redakce), ale narozdíl od dalších místních skautských organizací není moje organizace spojená s žádným náboženstvím. Má osobní víra neovlivňuje způsob, jakým se skautingu věnuji, v našem oddíle máme různá vyznání a neupřednostňujeme ani jedno.
/infobox/Maronitská katolická církev je vyznává katolickou víru a má kořeny právě v Libanonu.
Maronité sdílejí stejnou doktrínu jako katolíci, mají však vlastní liturgii a hierarchii. Liturgickým jazykem není latina, ale syrština a bohoslužby probíhají i v arabštině. Maronité tvoří zhruba čtvrtinu všech libanonských věřících. /konec infoboxu/
Na otázku, jak místní víra ovlivňuje skauting, ti dám odpovědi za dvě různé skautské organizace. V jednotce, kde působím, se společně modlíme jen před jídlem, a není to modlitba žádného specifického náboženství. Modlíme se k Bohu nad námi, aby požehnal naše jídlo, nás, kteří to jídlo jíme a toho, kdo jídlo připravil. Modlíme se za to, aby hladoví byli nasyceni.
Pro skautské organizace, které jsou spojeny s konkrétním náboženstvím, je to jiné. Pro ně je celý skauting o náboženství. Například chodí do kostelů pomáhat faráři, pořádají společné modlitby a obvykle nosí na skautských uniformách kříž.
Ve skautské organizaci, jíž jsem členem, máme část slibu, která říká, že „skaut je oddaný svému Bohu a své zemi“. Nemáme však k víře žádné konkrétní skautské zákony. U skautských organizací spojených s nějakou vírou je tohle jiné, mají to ve slibu i ve skautských zákonech. Víra je se skautingem u nás pro některé organizace velmi pevně spojena, ale neplatí to pro všechny. Jak moc je konkrétní víra důležitá pro skauting většinou záleží na dané víře a organizaci.
Jak jsem psal výše, nejsem členem skautské náboženské organizace, takže v oddíle máme i pár ateistů, ti během společné modlitby před jídlem mlčí a je to v pohodě. Naše organizace je otevřená pro všechny bez rozdílu vyznání. Organizace spojené s konkrétní vírou to samozřejmě mají jinak a pro nevěřící a jiné víry moc otevření nejsou. (Libanonská skautská federace pod sebou v současné době sdružuje 30 různých skautských organizací, pozn. redakce).
U nás rozhodně platí, že skauting je hodně odlišný pro lidi s odlišnou vírou už jen kvůli různým skautským organizacím, takže ano, v Libanonu jiná víra znamená i jiný skauting.
Česky, ale jinak
Jmenuji se Adéla, chodím přes deset let do turnovského skautu, kde vedu družinu a jsem aktivní vedoucí. Co se víry týče, nejvíce se přikláním k wicce, ale nezařazují se do žádné konkrétní škatulky náboženství, od každého mám něco pro mě ideální. Wicca je v česku rozhodně menšinové, až skoro nezastoupené náboženství.
Co je wicca?
Wicca je náboženské hnutí vycházející z pohanských tradic. Jde o novopohanskou formu moderního čarodějnictví, která byla založena v polovině dvacátého století v Anglii G. B. Gardnerem. Jedná se o náboženství s prvky okultismu a mysticismu, silné je propojení této víry s přírodou. Wiccané oslavují během svátků trojnou bohyni (nesmrtelná bohyně, Měsíc) a rohatého boha (Slunce, smrtelný bůh). Důležité svátky během roku vychází z cyklů přírody – rovnodennosti, začátek jara a podzimu či období sklizně. Většina pohanských svátků, které wicca oslavuje, byla postupně přejata do křesťanství.
Nemyslím si, že má víra ovlivňuje nějak zásadně můj pohled na skauting. K této víře jsem přišla až po nějaké době, co jsem už skautovala, takže na skauting jsem již měla ustálený pohled a víra mi ho nijak nepozměnila.
Nemáme žádné hlavní náboženství, ke kterému by mířil celý oddíl, náboženství a naše víra zůstává mimo skauting – každý věří, v co věřit potřebuje, a společně sdílíme pouze skautské hodnoty, nikoliv náboženské.
Náš skautský slib zahrnuje dobrovolný dodatek k prosbě Boha, který mohou věřící doplnit na konci svého slibu. K jiným náboženstvím, bohům nebo bohyním nic. Víra u nás není brána jako nejdůležitější část skautingu a nemyslím si, že by to tak případně mělo být.
Jestli si myslím, že jiná víra znamená jiný skauting? Asi podle toho, jak je to obecně nastavené v každé organizaci/oddílu zvlášť. Podle mě by to mohlo mít vliv na určité části, rituály a názory, ale pořád zanechávat určitý společný otisk a myšlenku skautingu, ať je víra kohokoliv jakákoliv.
Myslím, že u nás skauting funguje hodně na principu, že zde můžeš být sám sebou, ať vypadáš, jíš, oblékáš se jakkoliv a věříš čemukoliv a v cokoliv – nedělají se zde rozdíly kvůli víře, pohlaví, povaze nebo osobnímu stylu. A tak by to podle mého názoru mělo být.
Igor
Jsem Igor, jsem členem skautské katolické organizace Corpo Nacional de Escutas (CNE) v Lisabonu v Portugalsku, skautuji už deset let. Osobně se považuji za agnostika: věřím, že pravdivost tvrzení o existenci či neexistenci Boha se nedá ani potvrdit, ani vyvrátit. To samozřejmě není většinové přesvědčení v nábožensky založené organizaci.
Moje náboženské přesvědčení neovlivňuje můj pohled na skauting.
V oddíle se společně modlíme, chodíme na mše, součástí programu jsou i náboženské diskuze. Máme oddílového kněze a v našem vzdělávacím plánu máme náboženské základy.
Tady v Portugalsku máme organizaci pro věřící skauty (CNE) a pro skauty, kteří se nepřiklání k víře (AEP). Jediný rozdíl, o kterém však vím, jsou naše kroje a portugalské označení pro skauta. Ti, kteří nejsou částí křesťanské organizace, se nazývají «escoteiros» a ti, kteří jsou členy křesťanských skautů se v portugalštině nazývají «escuteiros».
Ve skautském slibu mé organizace je víra zahrnuta. Křesťanství a jeho propojení se skautingem je tu opravdu důležité, já si však nemyslím, že jiná víra nutně znamená jiné prožití skautingu. Pro skauty, kteří nejsou věřící, je určena organizace Associação dos Escoteiros de Portugal. Organizace, jejímž členem jsem, je určena především katolickým skautům. Proto máme dvě organizace, aby si lidi mohli vybrat, do které lépe zapadnou.
/infobox/ Skautský slib portualských skautů
«Prometo por minha Honra fazer o meu melhor por:
Cumprir os meus deveres para com a minha Fé e a Pátria;
Auxiliar o Próximo em todas as circunstâncias;
Viver segundo a Lei do Escoteiro.»
“On my honor and with the grace of God, I promise to do my best
to fulfill my duties to God, my church and my country,
to help my peers in all circumstances,
and to live by the Scout Law.”
„Na svou čest a s Boží milostí přísahám, že se budu snažit
plnit své povinnosti k Bohu, církvi a své vlasti,
pomáhat svým druhům za všech podmínek
a žít dle skautských zákonů.“
Najdi pravdu, najdeš Boha
Skauting a povinnost k Bohu jsou neodmyslitelně spjaty. Bez ohledu na tvé osobní náboženské vyznání můžeš nad tímto principem skautingu přemýšlet při plnění odborky Poutník/Poutnice za pravdou. V té se zamyslíš nad tím, jak Pravdu poznat, jak ji obhájit a co pro tebe znamená. Odborka se věnuje hlavně poznávání světa kolem nás, není zaměřená specificky na křesťanské pojetí Pravdy.
Při plnění odborky Průvodce/Průvodkyně křesťanskou kulturou se můžeš zaměřit na křesťanské tradice, ale i na tradice celé západní kultury. Víra v Boha a pravidelné návštěvy bohoslužeb jsou během plnění této odborky vítanými plusy.
Pokud patříš do křesťansky zaměřeného oddílu, odborka Ježíšův kamarád/Ježíšova kamarádka je pro tebe ta pravá. Při plnění této odborky máš šanci svým blízkým nebo skautským bratrům a sestrám vysvětlit, proč věříš v křesťanského Boha a zamyslíš se , jaké cesty k Bohu mohou vést.
Pokud ti české duchovní odborky připadají jednoduché, můžeš zkusit splnit všechny body slovenské odborky Znalec náboženstiev a minimálně na půl roku budeš mít o zábavu postaráno.
Autor úvodního fota: David Urban
