autor: Petra Svoboda
Na farmě v Blíževedlích se v pátek večer děje cosi neobvyklého. Přijeli skauti. Už za tmy si staví stany a chystají se na víkendový pobyt. V tuto chvíli si myslí, že přijeli hlavně pomáhat zemědělcům s podzimními pracemi. Netuší, že je čeká mnohem pestřejší program na téma klimatické změny. Před spaním se sejdou ve stodole, aby se dozvěděli, že tahle víkendovka je zaměřená na krajinu a svým způsobem i na klimatickou změnu. Teprve ráno se světlem zjistí, na jak krásném místě se to ocitli.
Farmu v Blíževedlích zdědil Erich Vodňanský po svých předcích. Jeho dědečkovi ji po sametové revoluci vrátili v restitucích jako ruinu. Statek Vodňanští opravili a je dnes jako ze škatulky a krajina kolem je živá, zdravá a až pohádkově pestrá. Místo klasických nekonečných lánů polí tu najdeme menší pole s nejrůznějšími plodinami, pásy slunečnic, stromořadí, remízky, chmelnici, sad i rybník.
Když je krajina pestrá
302. oddíl Watuta dopoledne vyráží na obhlídku okolí s mapou a kartami, podle nichž mají v terénu identifikovat tzv. prvky pestré krajiny, například rybník, mokřad, stromořadí, biokoridor, biopás, louku, remíz nebo solitérní strom. Mezi sklizenými poli se nacházejí mimo jiné neobvyklé pruhy uschlých slunečnic, a tak se ptají, proč je tam farmář vysadil a nechal. Odpověď pana Vodňanského leckoho překvapí. Myslí totiž nejen na své stádo krav a další domácí zvířata, záleží mu i na volně žijící zvěři, například na bažantech či zpěvném ptactvu. Slunečnice tu po sklizni nechává proto, aby se měla zvířata kde schovat a ptáci co zobat. A opravdu, když zpod slunečnic vyletělo ohromné hejno zpěvných ptáků, bylo jasné, že tahle krajina žije více, než je obvyklé pozorovat jinde.
To vše se účastníci dozvídají na „tiskové konferenci”, kde si s mikrofonem hrají na novináře různých médií. Někdo zastupuje časopis Zahrádkář, někdo deníky a někdo bulvární média. Dávají si legrační jména a ptají se farmáře na vše, co je napadá.
Nejvíce zájmu vzbudí jeho odpovědi na finanční otázky. Kolik provoz farmy stojí, zda si na sebe vydělá a kolik stojí traktor nebo kombajn. Velký dojem zanechají v dětech historické fotografie, které ukazují, v jak žalostném stavu byl statek poté, co tu hospodařilo komunistické JZD.
Rozdíly mezi zemědělsky vytěženou krajinou v okolí, které dominují širá pole, a malebnými pozemky Vodňanských, jsou všem čím dál zřetelnější. Jak to ale souvisí s klimatickou změnou? Má nevyzpytatelné počasí, vlny sucha, horka a nebo naopak přívalových dešťů vliv na zdejší úrodu? Samozřejmě, že ano. Zástupci Asociace soukromých zemědělců, kteří farmu ocenili zlatou medailí v programu Pestrá krajina, se domnívají, že právě krajinotvorný typ hospodaření zvyšuje šanci, aby česká krajina odolala klimatickým změnám, protože obnovuje koloběh vody v krajině.
Co se děje z vodou?
Odpoledne si na téma takzvaného malého vodního cyklu v krajině všichni zahrají hru Kampak kapko. Mohlo by se zdát, že tu skauti jenom pobíhají po louce, ale ve skutečnosti se stali kapkami dešťové vody a zajišťují, aby se voda vsákla do půdy nebo naopak odpařila do vzduchu. Hra ukazuje, jak nezodpovědné zásahy do krajiny – například špatné hospodaření a výstavba velkých betonových ploch – zamezují vodě kolovat. „Úkolem v téhle hře je nenechat zem vyschnout,” říká Nemo, který hru uvádí. „Musíte kompenzovat špatné lidské nápady, které vodní cyklus poškozují. Támhle na tom stanovišti máte možnost poskládat puzzle a tím vytvoříte dobré nápady, které vodní podmínky zlepší,” dodává a spouští první herní kolo.
Výchovný řez a fotopast pro bažanty
Odpoledne nakonec došlo i na zemědělskou práci, kvůli níž si skauti mysleli, že přijeli především. Rozdělili se do skupin s různými pracovními úkoly. Obcházeli nově vysazené stromky a kontrolovali, zda nejsou jejich plastové ochrany poškozené dobytkem nebo jestli není některý stromek uschlý. Zahradnickými nůžkami ustřihávali „zvlčelé” větvičky, kterým se říká „vlci”, dělali tak takzvaný výchovný řez. Jiná skupina zavěšovala budky pro ptáky a další umístila krmítko, zásyp pro bažanty a k němu fotopast.
Večer se celé osazenstvo proměnilo na obyvatele obce Brzobrody a v rolové hře se hrálo na zastupitelstvo obce, které rozhoduje o souhlasu s výstavbou přehrady. „Šlo nám o to, aby si účastníci uvědomili, že každý projekt, který ovlivňuje veřejný prostor, vyžaduje komunikaci s komunitou, které se týká, a že nad ním mohou střetnout různé zájmy,” vysvětluje další z lektorů ze Skautského institutu Mája.
A co bylo na Klimavíkendovce to nejlepší? Asi to, že se každému líbilo něco jiného. Někomu hry, někomu vzrušené debaty a jiným práce. Podzimní krajina už se ukládala ke spánku, ale pořád bylo co pozorovat. „V oddíle jsme trochu naráželi, když jsme se snažili téma klimatické změny pojmout v celé šířce. Byl jsem napjatý, jak bude děcka program bavit,” hodnotí akci Deyl, který s oddílem Watuta přijel jako vedoucí. „Bylo parádní, že jsme poznali krásné místo a lidi, kteří ochranou přírody žijí a odpovědnost za okolní krajinu berou na sebe. Pestrý program děti nadchnul a myslím, že si odvážíme i spoustu podnětů pro další měsíce,” uzavírá Deyl.
Akce byla součástí pilotáže tzv. Klimavíkendovek, proto je možné se na hodnocení zeptat i dalších vedoucí, například Máji z 13. oddílu Saggitarius z Vrané nad Vltavou. „Od sobotního oběda se docela povedlo děti vtáhnout do děje a myslím, že si to vážně užily. Statek i okolí jsou nádherné, farmář báječný, lektorky skvělé, program výborně sestavený a logicky navazující. Celkově za mne s akcí velká spokojenost.”
Projekt Klimavíkendovka Skautského institutu teprve startuje
Na termíny v roce 2022 je možné se přihlásit. Tým z SI vám pomůže naplánovat a realizovat projekt, který nějaký kousek krajiny nebo městského prostoru připraví na změnu klimatu. Nejen, že prospějete krajině, ale naučíte se, jak plánovat a řídit svoje další projekty. Program běží díky podpoře České rozvojové agentury.
