Skautští činovníci se do vedení vrhají s obdivuhodným zápalem a obětavostí. Zvládnout balancovat oddílovou činnost, přípravu akcí, školu, práci a osobní život je veliká výzva. Během jejího překonávání bychom však neměli zapomínat na naši duševní pohodu. V tomto článku najdeš několik tipů, jak se o sebe postarat z pohledu psychického zdraví.
(Ne)být svíčka se dvěma konci
Burn-out, označovaný také jako syndrom vyhoření, postihuje podle dostupných statistických dat až 70 % pracující populace ČR. Tyto statistiky jsou však poměrně nepřesné, nemají totiž možnost pracovat s nediagnostikovanými a nerozpoznanými problémy. Faktorem je i skutečnost, že se tyto statistické výzkumy většinou orientují pouze na vybraná profesní odvětví. Jak vysoké je mezi aktivními činovníky Junáka procento lidí, kteří syndrom vyhoření zažili, se tedy můžeme jen dohadovat.
Burn-out je stav především psychického vyčerpání a zklamání. Vyhoření vzniká jako důsledek dlouhodobého neřešeného či nepřiměřeně vysokého stresu a neregulovaných emocionálních nároků. Poprvé byl popsán u zdravotních profesionálů pracujících s lidmi (lékaři, zdravotní sestry). V poslední době je již tento stav popisován i u lidí v dobrovolnickém sektoru, kterými bezesporu skautští vedoucí jsou. Ke vzniku vyhoření přispívá i neustálý tlak na vysoký výkon a profesionalitu, který v případě chyb a omylů přináší závažné následky.
Zvláště mladší členové vedení si neuvědomují, že vedoucí má část pracovního úvazku navíc. Pohybujeme se v rovině dobrovolnosti, přesto je péče o členy oddílu a vedení zodpovědnou a náročnou prací, které je potřeba se pravidelně věnovat. Od plánování dlouhodobých programů po samotné vedení schůzek, teambuildingové akce oddílových rad i střediskové porady, to vše se za vedením oddílu schovává a nárokuje si čas aktivních činovníků.
Činnosti spojené s chodem oddílů si v našich životech vyžádají až šedesát hodin za měsíc – dle intenzity našeho zapojení. Velká zodpovědnost, a to nejen za životy a psychickou pohodu svěřených dětí, může podpořit vznik chronického stresu. Syndromem vyhoření jsou více ohroženi mladší vedoucí, kteří nemají příliš zkušeností s vedením a neutvořili si ještě přesnou představu o tom, kolik času jednotlivé aktivity a jejich přípravy vyžadují. Po úvodním nadšení, zápalu pro věc a odhodlání práci dobře a kvalitně dokončit u nich může přijít velké zklamání ze střetu s realitou. Pokud se činovník bude následně zvýšením nasazení a přibíráním dalších zodpovědností snažit dokázat, že na svou roli má, vyhoření je téměř na dosah ruky.
Jednou z klíčových pomůcek k udržení vyváženého pracovního a osobního života je přehled. Zkus měsíc sledovat, kolik času skautingem trávíš. Zapiš si všechny schůzky, přípravu na výpravy, plánovací porady a podobně a jednotlivé časy pak sečti. Možná tě překvapí, kolik času skautingu ve skutečnosti věnuješ!
Kouzlo jménem well-being
Well-being v současné době nemá ustálenou definici, nejčastěji ho však chápeme jako duševní a fyzickou pohodu jednotlivce, podle které posuzujeme spokojenost s naším životem. Dobrý well-being je základem spokojeného života a prevence vyhoření.
Způsobů, jak si pocit duševní pohody zvýšit, je na internetu v současné době celá řada. Odborníci se shodují na několika nejúčinnějších, mezi které patří například i deník úspěchu. Každý večer, po dobu minimálně třiceti dnů, si zapiš tři věci, které se ti během dne povedly. Můžeš si napsat i proč si myslíš, že byly tyto aktivity úspěšné. Teorii tří úspěšných věcí otestoval na klientech americký psycholog Martin Seligman, který se specializuje na léčbu depresí. Dle výsledků bylo cvičení po dobu minimálně jednoho měsíce prokazatelně účinné, u klientů snížilo příznaky deprese a zvýšilo pocit štěstí.
Velmi účinným nástrojem pro zvládání stresu jsou i meditace a dechové relaxační techniky. Pokud máš připojení k internetu, nepotřebuješ už k nácviku dechových cvičení o mnoho více než chvíli času. Inspirovat se můžeš na stránce nevypustdusi.cz/2021/01/13/dechova-cviceni/ nebo na stránce Psychologické a psychiatrické kliniky adicare.cz/jak-se-zbavit-uzkosti-fobii/dechova-cviceni-proti-uzkosti/. Vedené meditace najdeš ve většině světových jazycích na YouTube a Spotify. Tato meditační videa mívají pět až čtyřicet pět minut, stihneš si je tak poslechnout třeba i během obědové pauzy.
Starost o psychickou pohodu činovníků je jedno z témat, která zatím střediskové rady příliš neprovází. Je to ale právě středisko, jehož funkčnost je závislá na duševní a fyzické pohodě činovníků. Jedním z nejdůležitějších úkolů dospělých průvodců pro rovery a mladší činovníky je, pomoci dospívajícím vedoucím najít správnou rovnováhu mezi prací, skautingem a časem na sebe. Tento úkol však, dle mého názoru, může kvalitně splnit pouze takový průvodce, který se umí postarat sám o sebe a jít tak roverům a rangers příkladem.
Vyspat se na to
Sociální stresory, jako jsou izolace či konflikt, v mezilidských vztazích hrají při vzniku syndromu vyhoření výraznou roli. Pro duševní a fyzickou pohodu činovníků jsou tedy důležité i společné oddílové či kmenové rituály jako součást aktivního odpočinku. Společný tanec, vzájemná podpora při cvičení nebo třeba kmenová jídla – jaké rituály zvolit, se můžeš inspirovat v článku Starej se o sebe! z června tohoto roku. Pokud nemáš možnost zapojit se do činnosti kmene u svého střediska, ať už z časových nebo jiných důvodů, zkus oslovit jiná roverská společenství ve svém okolí. Můžeš také zkusit najít kamarády v nízkoprahových centrech pro mládež nebo se zapojit do aktivit nejbližšího Domova dětí a mládeže či muzea. Jsi na vysoké a nestíháš s vedením oddílu ostatní akce kmene? Přidat se můžeš na otevřené schůzky vysokoškolského roverského společenství Skrypta, který působí při Univerzitě Karlově.
Ve výše zmíněném článku se mimo jiné dočteš i o spánku, který je důležitým faktorem naší duševní pohody. V případě špatného či nedostačujícího množství spánku stoupá hladina stresových hormonů. U chronických problémů se spánkem hrozí nejen zvýšený stres a problémy s ním spojené, ale i zhoršení krátkodobé paměti a mozkové činnosti celkově.
Pasivně odpočívat je ale možné nejen spánkem. Odpočívat se dá i čtením knihy, malováním obrazu, psaním básní nebo třeba focením během procházky.
Každá hvězda vyhasíná
Na co se zaměřit? Mezi nejčastější symptomy syndromu vyhoření patří apatie, netečnost, podrážděnost a nízká produktivita. Pokud kamarád, který dříve do všeho šel s nadšením a po hlavě, najednou nemá zájem o přípravu schůzek, nic ho nebaví a nemůže přijít na to, jaký má smysl jet se kmenem na puťák, je čas zbystřit. Může to být znak vyhoření. Nebo se to týká právě tebe? Zkus si odpovědět na otázky v orientačním dotazníku Ministerstva zdravotnictví. Najdeš ho spolu s dalšími informacemi o syndromu vyhoření na stránce www.zzmv.cz/syndrom-vyhoreni.
Jak si poradit?
Syndrom vyhoření není lehké překonat. Jedním z doporučovaných postupů je dát si na pár týdnů od náročné práce pauzu. V případě vedení oddílu nebo jiné skautské činnosti to ale nebývá reálné řešení. Je ovšem na místě zvážit, které oddílové či kmenové činnosti a starosti lze delegovat na ostatní činovníky a které je možné zcela vypustit. S prioritizací jednotlivých, nejen skautských úkolů a povinností mohou činovníkům pomoci pracovní listy Skauting nebo život, které najdete na Křižovatce na Inspiromatu nebo u článku Skauting nebo život na odkaze zpravodajstvi.skaut.cz/clanek/skauting-nebo-zivot-o-povinnosti-k-sobe. Pokud ho ještě neznáte, za prostudování stojí i Kodex dospělých, který je k článku připojen.
V boji proti vyhoření jsou velmi dobrými nástroji také sebevzdělávání, kvalitní organizace času (včetně chvil na odpočinek) a podpora přátel. Všechny tyto věci mohou pomoci najít ztracenou chuť do práce i skautingu.
Neméně důležité je uvědomit si příčinu burn-outu. V případě, že si nejsme schopni problém připustit nebo máme pocit, že nemůžeme příčinu problému změnit, žádná vzdělávací ani zážitková roverská akce pocit vyhoření nepřekoná na dlouho. V takové chvíli je vhodné požádat o pomoc profesionály, například psychoterapeuta či psychologa. K soukromému psychoterapeutovi není potřeba doporučení lékaře. Terapie může díky dlouhodobějšímu působení pomoci syndrom vyhoření porazit. Může nám též nabídnout zvládací techniky, díky kterým začínající problém poznáme a budeme ho umět v budoucnu rychleji a efektivněji řešit. Jaké druhy terapií existují, na co se před začátkem připravit a jak podpořit kamaráda či jiného blízkého člověka, který o terapii uvažuje,
najdete na stránkách nevypustdusi.cz/2021/11/15/psychoterapie/. Mimo jiné zde najdete i telefonní čísla na krizové linky, jako je třeba Linka první psychické pomoci. V případě, že váháte, jistotou je krizová linka Junáka!
