Projekty mají velký potenciál sjednotit roverské společenství. Společné úsilí z „obyčejného“ týmu může vytvořit partu na celý život. Na co při výběru a plnění roverského projektu myslet a kde na rovery a rangers mohou číhat nečekané překážky v realizaci? To se dozvíte právě tady.
Projekt nebo výzva?
V článku o roverských výzvách v tomto čísle už jsem definici roverských projektů trochu nakousla. Skautská Křižovatka říká, že v obou případech jde o programy, které si roveři a rangers sami vymýšlí a připravují, čímž přebírají zodpovědnost za vlastní seberozvoj. Aktivity pak plní buď jednotlivci samostatně, těm říkáme výzvy, nebo ve skupině, kde jde o projekty.
Příprava a realizace projektů umožňuje roverskému společenství pracovat na větších úkolech, a tím zapojeným roverům pomáhá rozvíjet osobní soft skills a týmové dovednosti. Během tvorby projektu mohou roveři a rangers lépe poznat a zlepšit své schopnosti v různých rolích, což mnohdy ocení nejen oni sami, ale i náboráři firem při pracovních pohovorech.
A komu tím prospějete?!
Na co u plánování a realizací projektů myslet? Při plánování je vhodné zvážit, jaký typ projektu s rovery zvládnete nejen rozjet, ale i dotáhnout. Některá společenství jistě bude víc bavit organizace diskuzí se zajímavými hosty, jiná se vyřádí při plánování oslav dne sesterství nebo velké hry pro vlčata na táboře. Pokud se projekt společnými silami podaří dokončit, společenství bude mít vyšší motivaci začít nový, ambicióznější projekt. U dalších, větších a dlouhodobějších projektů pak lze lépe využít objevené a vyzkoušené dovednosti jednotlivců. Naopak zklamání z nedokončeného projektu, ať už z nedostatku motivace či schopností zapojených roverů, může roverské společenství od další činnosti poměrně rychle odradit.
Od začátku do konce
Kromě typu projektu je na místě při vymýšlení aktivity zvážit také věk, počet lidí, zkušenosti a časové možnosti roverského společenství. První společný projekt by měl být jednodušší, krátkodobější, aby měli členové týmu možnost si ve společenství najít svou preferovanou roli a zlepšit soft skills – týmovou komunikaci, kritické myšlení, adaptaci na problémy atd. Hodí se tak například organizace scénky na veřejné vystoupení, příprava bojovky pro skauty nebo zapojení do jednorázových celostátních akcí. Jednou z možností je akce KAPKA, při které skauti vybírají peníze pro boj proti leukémii. Část říčanského roverského společenství se dlouhodobě zapojovala i do akce Postavme školu v Africe, kdy roveři s asistencí oddílu skautek na říčanském náměstí připravovali rozličné aktivity v teepee a podsadách.
Výchovná metoda jako zdroj inspirace
Abychom mohli o projektu mluvit jako o skautském, je potřeba kromě skautského týmu přidat a promyslet i skautský přesah. S tím mohou pomoci prvky skautské výchovné metody.
Pokud vaše roverské společenství žije přírodou, může zkusit organizovat pravidelné čištění lesů. Nebo se třeba zapojit do Patronátů Skautských institutů. Dobrým projektem pro starší rovery je podpora družinových systémů v oddílech střediska či příprava akcí zaměřených na skautské zákony pro mladší skauty a skautky. Nebo třeba vymýšlení a realizace her do symbolického rámce tábora.
Mluvíme-li o projektech na podporu skautské výchovné metody, nesmíme zapomenout ani na prvek zapojení skautingu do společnosti. Tento prvek zvládli brilantně začlenit do realizace projektu roveři z Benešova ve Středočeském kraji, kteří organizují orientačně šifrovací závod V Benešově straší.
„Začátky byly skromné, první ročník byl jen pro skauty z okresu, až později nás napadlo, že bychom mohli udělat ještě v tom roce druhý ročník a otevřít ho i veřejnosti,“ říká Tomáš Kurc – Šůgr, vedoucí závodu, který se na přípravě projektu V Benešově straší podílí od samého začátku, tedy již patnáct let. Kromě příprav trasy a šifer se roveři, kteří jsou během závodu na stanovištích, věnují i domácí tvorbě originálních strašidelných masek. Každý rok je pro ně totiž po závodě pořádána soutěž Miss Huhula o dort a putovní trofej, ve které rozhodují svými hlasy účastníci.
Projekt z nás udělal partu
„První ročník jsme organizovali jako roverský kmen s pomocí pár lidí z okresu. Teď už to pořádají jen lidé z našeho střediska. Za ta léta, co závod organizujeme, se k nám do týmu samozřejmě přidalo i mnoho mladších členů, kteří třeba v těch prvních ročnících běželi jako vlčata či světlušky. Tým ale zůstává více méně stejný, organizace závodu nás hodně spojila. Většina jsou teď lidi, co se podílí i na přípravě dalších střediskových akcí.“
A jaké největší problémy během organizace řešili? „Zprvu za veřejnost chodilo jen pár lidí, vesměs naši přátelé, rodiče a tak. Větší propagaci jsme řešili při desátém ročníku, ale přišlo nám, že nebyla moc efektivní. Pak nás jedenáctý ročník zaskočil meziročním nárůstem počtu účastníků, na který jsme nebyli připraveni, takže nás to donutilo optimalizovat přihlašování a improvizovat. Ale zvládli jsme to! Přihlašování jsme dříve řešili online, ale každoročně se dohlašovaly závodní skupinky i na místě, takže jsme online registraci nakonec úplně zrušili a nákup občerstvení teď řešíme během závodu.“
Co z toho bude?
Organizace akcí pro veřejnost není jediný způsob, jak tento prvek skautské výchovné metody zapojit. Přesah do společnosti může mít i pomoc při obnově a udržování historických památek nebo místní naučné stezky.
Nejdůležitější je začít. Najděte projekt, který bude nejen bavit, ale i rozvíjet všechny zapojené rovery a rangers a bude prospěšný pro kmen, středisko či vaše okolí. Při výběru vám mohou pomoci prvky skautské výchovné metody. Pro zdárný průběh a dokončení je také důležité zvážit a dohodnout, kolik času mohou jednotliví RS poskytnout během realizace a vhodné je také již na začátku dohodnout konkrétní role členů týmu. Pokud si nevíte se společenstvím rady, jak projekt realizovat či máte nápad na projekt, který vám přijde příliš složitý pro jeden roverský kmen, zkuste oslovit starší skauty ve středisku, Roverský odbor nebo jiné roverské kmeny v okolí. Jistě vám rádi pomohou!
