Anketa:

Po víc jak půl roce koronavirová krize nadále ovlivňuje skautské dění. Velké akce byly zrušeny či odloženy z jarních termínů, avšak ani nyní situace pro ně není příznivá. Valný sněm a Elixír musely být zrušeny. Jaká opatření vedení akcí přijímají, či jakým jiným způsobem ovlivňuje daná krize podobu akce?

Týna za celý tým Miquiku

Mikulášský víkend neboli Miquik je akce, která ve své podstatě spojuje mnohé. Možnost setkávat se s dalšími rovery a rangers, něco zajímavého se dozvědět na přednáškách a workshopech, nakouknout pod pokličku různých dovedností a vyzkoušet si něco nového, předávání zkušeností a mnoho dalšího. Současná náročná situace nás ovlivňuje hlavně v tom, že se snažíme stěžejní myšlenky/cíle Miquiku zachovat, i když třeba v jiném formátu.

Miquik bude! Bude letos jiný, než jsme zvyklí, ale věříme, že si ho dokážeme užít všichni spolu, i když třeba každý jinak. Nebude rozdělen na jednotlivé sekce, ale bude obsahovat nové formáty. Celý tým teď usilovně pracuje na tom, abychom se dokázali přizpůsobit očekávatelným podmínkám. Na Miquik se můžete těšit v tradičním termínu, ale nebude probíhat v Praze. Letošní ročník bude orientován na lokální aktivitu jednotlivých účastníků a jejich kmenů, které se mohou zapojit. Kmen je v tuto chvíli nejbezpečnější jednotka, v jaké se mohou naši účastníci scházet, proto chceme připravit program právě pro ně a soustředit se na podporu lokálního roveringu. Nápadů máme spoustu, uvidíme, jak se nám povedou zrealizovat. Je to výzva, ale právě to nás na přípravě baví. Doufám, že se nám podaří zachovat atmosféru sounáležitosti roverského světa, který Miquik odjakživa provází.  

Kryštof Hyvnar – Kolumbus, vedoucí skautského centra Vanaivan

Asi nejmarkantnější změny v důsledku covidu vnímám jako místopředseda krajské rady. Na středisku totiž léto proběhlo relativně v poklidu, stejně tak začátek oddílového roku. Jako kraj jsme však museli přikročit k několika bezprecedentním krokům. Tím nejvýraznějším pro celé hnutí byl bez pochyby přesun tradičního dubnového výstupu na Ivančenu. Když to řeknu obrazně – co nedokázalo 40 let komunismu, zvládla corona „levou zadní“. Akci jsme sice přesunuli na říjen, ale i tak jsme museli přistoupit k výrazným změnám v programu – neproběhne polní mše ani pietní setkání u mohyly. Pracovně jsme to nazvali ,,průtokovou metodou“ – jednoduše řečeno návštěvníci mohou vystoupat k mohyle, přiložit kámen, vyzvednout si pamětní lístek, zakoupit nášivku, ale nesmí se zbytečně u mohyly zdržovat, shlukovat apod. Takový je aspoň plán teď, zhruba měsíc před akcí.

Dalším neveselým krokem bylo zrušení Moravskoslezského jamboree. Po mnoha letech se ostravští skauti rozhodli tuto akci pro náš kraj znovu zorganizovat, všechna ta možná omezení a pravidla nás však nakonec přiměla akci odvolat. Snad se ji podaří zrealizovat v roce příštím.

Anet Kiková – Kiki, vedoucí akce Freever

    Ovlivňuje, ale naštěstí zatím ne příliš. Od března už jsme se poprali se změnou data, na původní termín Freeveru, se totiž přesunula Ivančena. Naštěstí nám všichni přednášející, které jsme měli již domluvené, i základna vyšli vstříc. Zároveň od března doufáme, že nám situace bude nakloněna a nezhorší se natolik, bychom museli zrovna 10. ročník Freeveru zrušit. Všechna doporučení ohledně hygieny bereme jako nutnou věc, která nás ale zásadně nebude omezovat a nebude problém je dodržovat. Máme nakoupené zásoby desinfekce, účastníci si budou muset přibalit roušky, které snad nebude třeba použít atd.

Nejhorší je ten pocit nevyzpytatelnosti toho, jak to bude za týden, natož za měsíc, ale po vzoru skautského hesla jsme připraveni na vše, co bude situace vyžadovat.

Kiki, vedoucí Freeveru