Nabízí se jednoduchá odpověď. Skautský fotograf. Ale je to tak jednoduché? Určitě ne. Focení na skautských akcích se stává nedílnou součástí naší činnosti. Přeci jen skautské prostředí je velice fotogenické. Kroje, ohně, západy a východy slunce, úsměvy a spousta dalších atributů, které skauting nabízí a dají se zachytit na fotoaparát. Proto se pojďme na skautské fotky, fotografy a fotografky blíže podívat.
Šátek a foťák
Pokud jste byli na nějaké větší skautské akci, určitě jste si všimli skautů a skautek – často se servisáckým šátkem – kteří na krku měli pověšený fotoaparát. A možná jste si jich ani nevšimli, ale potom jste se viděli na instagramovém příspěvku dané akce, popřípadě ve fotobance. Nemuselo jít o velkou akci, fotografie vznikají i na „nižší“ úrovni, například u oddílů a kurzů.
Pokud se podíváme na fotobanku z NSJ 2023, obsahuje 6224 fotek od několika fotografů. „Týmy fotografů jedou v poloprofesionálním režimu, jsme zvyklí odevzdávat fotky ještě ten den, kdy je nafotíme,“ hodnotí Matěj Šafránek – Mates, který v týmu fotografů NSJ byl. To jsou slušná čísla a spousta zachycených vzpomínek.
Častěji se spíše setkáme s fotografiemi z menších počinů, jako jsou výpravy, závody, kurzy a jiné skautské akce. Například oddíly – v dnešní době má skoro každý oddíl sociální sítě nebo webové stránky, případně obojí. Na nich se dozvíme základní informace o oddíle, ale co by to bylo bez fotek? Smějící se děti, příroda, skautská atmosféra a další.
Má to smysl?
Když narazíme na oficiální stránku Junáka – českého skauta (skaut.cz), mimo banner s logem našeho skautského hnutí a lišty se záložkami pro rodiče, kontakty apod. uvidíme fotku dětí při hraní hry, v zátiší vidíme podsady a les. Taková skautská idylka. „Fotky nám pomáhají propagovat skautské aktivity, inspirují další lidi k účasti a posilují naši komunitu,“ hodnotí využití fotek při propagaci Václav Pisinger – VaPi, fotograf ze staroboleslavského oddílu. První dojmy lidí, kteří si o skautingu něco hledají, tedy často pochází z fotek.
V organizaci máme také interní propagaci – hlavně z akcí. „Já si práce fotografů také cením, bez nich by nebyla propagace tak pěkná a zábavná, a navíc, koho nepotěší vidět sebe nebo své kamarády na účtu nějaké ze skautských akcí?“ říká ke spravování sociálních sítí Mariana Vařeková – Máňa, členka komunikačního týmu MiQuiku.
Fotobanky jsou možná dnešními kronikami oddílů, a ještě navíc často dostupné i široké veřejnosti, hlavně rodičům. Mariana Vařeková – Máňa dodává: „Pevně věřím, že i rodiče mají skautské fotografy rádi, protože aspoň tuší, co se na průměrné výpravě odehrává, což je důležité, aby tam své dítě vůbec znovu poslali.“ Nechci ale upozaďovat kroniky, ty mají také své kouzlo.
Rád bych zmínil nostalgickou hodnotu fotek, na které se shodují všichni citovaní fotografové. Když jsem si před skoro rokem dohledal naši oddílovou fotobanku a našel složku tábora, kde jsem skládal skautský slib, vrátila se mi spousta vzpomínek, které díky fotkám nezapomenu, a tento můj velký skautský milník si budu moci vždy připomenout. „Na velkých akcích jsou to právě fotky a videa, která nejlépe dokážou navodit vzpomínky, které všichni máme,“ říká Mates k velkým akcím, „a v tom je vlastně ta krása.“ Máňa sdílí stejný názor: „Kolikrát se člověk rád poohlédne za uplynulou akcí a ty momenty z fotek jako by prožil znovu.“
Další rovinou fotek je využití při zpětné vazbě. „Snímky, které někdo vyprodukoval, mohou sloužit jako nástroj pro zpětnou vazbu a učení se zkušeností,“ vnukl mi tento pohled na fotografie VaPi. „Procházení starými fotkami nám může umožnit zhodnotit naše akce, připomenout si úspěchy i neúspěchy a hledat způsoby, jak se zlepšit,“ popisuje VaPi, jak využít fotky ke zpětné vazbě.
Fotky mají velkou sílu, jak pozitivní, tak bohužel i negativní. Ke zveřejňování fotek dětí k účelům propagace v organizaci je potřeba mít potvrzení od zákonných zástupců dítěte. Toto potvrzení je spojeno s přihláškou mladšího člena. Bez potvrzení je jakékoliv uveřejňování fotek s obličejem dítěte zakázané. Dále je potřeba dávat si pozor na samotné fotky. K účtům oddílů mají často přístup i jiní lidé než jen rodiče dětí. Fotky, které zveřejníme, může vidět vlastně každý. Proto je důležité přemýšlet nad tím, co na nich je, aby fotky nemohly dětem způsobit nepříjemnosti, jako je například posměch od vrstevníků.
Skautský fotograf je také jen člověk
Každý vypadá jinak, má jiný styl fotografie a spoustu dalších odlišností. Ale hlavně to jsou skauti a skautky, kteří procházejí skautingem s myšlenkou, že zachytávat momenty má smysl, a proto to dělají.
„Začal jsem fotit asi v patnácti letech, skautsky hlavně tábory,“ popisuje své začátky Mates. „K prvnímu focení na větší akci jsem se ale dostal na Navigamu 2022, kam jsem se jako fotograf vůbec nevypravil,“ líčí Mates svůj vstup do světa skautských fotek, „pár fotek jsem ale udělal, seznámil jsem se s komunitou fotografů a celé mě to nadchlo.“ A od té doby můžeme Matesovy fotky z akcí vidět na různých platformách.
Máňa se narozdíl od Matese s foťákem seznámila dříve. „K focení jsem se dostala skoro až omylem, protože jsme doma měli foťák, už když jsem byla malá,“ sdílí Máňa. Ke skautskému focení se dostala díky výše citovanému Matesovi, který ji inspiroval se konečně tomuto umění naučit. „Takže díky, Mates!“ vzkazuje.
Před zhruba pěti lety se k focení dostal i VaPi. „Zjistil jsem, že foťák je mým dobrým parťákem na dobrodružných cestách,“ říká skoro poeticky VaPi. Tedy nezáleží na tom, jak začnete, ale že začnete.
Přidej se k nám
Komunita skautských fotografů je rozprostřena po celé republice. Tvorbu některých můžete vidět ve skautských časopisech, třeba fotky od VaPiho, tvorbu Matese lze vidět na sociálních sítích Junáka a Mániny fotky hlavně na stránkách MiQuiku. „Focení na velkých skautských akcích je také velká pracovní zkušenost, začínající fotografy to posune a skryté talenty mají možnost předvést, co v nich je,“ ukazuje přesah Mates. „Mnozí z nich se potom vypracují na profesionály,“ dodává.
Trochu profesionálněji v Junáku funguje Skautský video-audio tým (SVAT). „SVAT je uskupení skautů a skautek, kteří věnují část svého volného času skautingu trochu jinak,“ stojí na jejich webu.
Díky focení se může člověk dostat na zajímavá místa. Mates se třeba dostal na Světové skautské Jamboree v Jižní Koreji. „Video, které se nám společně s Doktorem povedlo natočit, si pouštím pořád dokola, i teď po více než půl roce,“ hodnotí video, které navozuje skvělou atmosféru, jakou určitě Jamboree mělo.
Pokud také přemýšlíte, že začnete fotit, na začátku vaší cesty může pomoci odborka Fotograf/Fotografka. Pomocí této odborky, po jejímž splnění dostanete hezkou oranžovou nášivku, se naučíte základy ovládání techniky, samotný průběh vzniku fotografie, práci s fotkami a další jiné dovednosti, které se vám k focení budou hodit. Samozřejmě po splnění odborky nebudete profesionální fotografové – je to běh na dlouhou trať. „Stále si uvědomuji, že se s foťákem stále plně neznám a každou chvíli objevuji nové funkce,“ uznává Máňa.
Procházet svoji SD kartu po skautské akci, na které člověk fotil, a koukat na úsměvy skautů a skautek při různorodých činnostech stojí za to. A pokud fotky vykouzlí úsměv na tváři i několik let po pořízení – což určitě ano – má to smysl. Ale občas je lepší nechat focení stranou a užít si danou chvíli, to už si musí každý rozhodnout sám. Jediné, co je potřeba, je mít zařízení, na které vše zachytíte, a chuť do nové činnosti. „Fotografie i videa jsou tedy multifunkčním prostředkem obohacující naše nejen skautské životy,“ dodává hezkou uzavírací větu VaPi. Takže je na každém, jak se k nim postaví, a zda se třeba vydá na jinou skautskou cestu – focení.
Odborka Fotograf/Fotografka
SVAT
Matěj Šafránek – Mates (@seedfik)
Mariana Vařeková – Máňa (@nevim.co.fotim)
Václav Pisinger – VaPi (@vena.vapi)
