Poslechněte si sloupek načtený umělou inteligencí:
To, že momentálně jsem součástí redakce Skautingu, byla podle mě velká shoda náhod. Po minulém táboře jsem zažívala svou skautskou krizi, proto jsem hledala různé způsoby, jak bych se mohla skautsky zapojit i mimo svou činnost v oddíle. V tu dobu byl vyhlášený nábor do časopisu Skauting. Ten jsem objevila na Skautském zpravodajství, napsala jeden e-mail, a pak už jsem byla součástí redakce a začla má nová roverská služba.
Ze začátku pro mě bylo všechno úplně nové a skoro s ničím jsem si nevěděla rady. Nevyznala jsem se v tabulce, kde jsou naplánovaná jednotlivá čísla, netušila jsem, kam se co zapisuje, a na hodně věcí jsem si nepřipadala dostatečně kvalifikovaná. Všechny obavy a strachy přirozeně časem zmizely a už se i v té zprvu děsivé tabulce dokážu docela dobře vyznat.
V tuto chvíli převážně oponuji články, tedy komentuji svými postřehy, jak by šly vylepšit. Také se účastním plánovacích online porad. Možností na zapojení je ale více! Záleží hlavně na iniciativě člověka a času, který je schopen časopisu věnovat.
Iniciativa je ovšem podle mě o něco důležitější než čas. Za své fungování v redakci jsem se, kromě novinářských dovedností, naučila být právě více iniciativní a neustále hledat nové možnosti. Myslím, že je to věc, kterou budu i do budoucna využívat, protože mám nyní mnohem větší chuť zkoušet nové věci, třeba hospodaření. Vlastně mě díky Skautingu o dost méně tíží představa neúspěchu u věcí, které ve skautu i mimo něj objevuji. Momentálně pomáhám s organizací roverského tábora našeho střediska, jezdím mnohem více na akce jako servis tým, zajímám se o dění v našem městě a jak by šel zlepšit život v něm. Myslím si, že ani jedno z toho bych nedělala před svou zkušeností z redakce.
Pavlína Votřelová – Pája
5. oddíl skautek, Stará Boleslav
