Reportáž

 Do Miquiku daleko? Jeď na Trignis!

Duchovní program, koncert, a hlavně zajímavé přednášky různých skautských i neskautských osobností. To vše nabízí celostátní vzdělávací setkání Trignis, které množstvím témat a hostů překonává i mnohem známější Miquik.

V pátek večer jedině na přednášku!

Na Arcibiskupské gymnázium v Praze, kde se akce v posledních letech koná, přicházím v pátek k večeru. K nevýrazné budově stojící v zákrytu Baziliky sv. Ludmily už přede mnou míří několik skautů. U vchodu školy si u registrace vyzvednu účastnickou kartu a důležité informace k akci. Poté už mířím do přidělené třídy na spaní, kterou sdílím zhruba s deseti dalšími bratry. Někteří z nich jsou mého věku, s jinými nás od sebe dělí i dvě celé generace.

Po rychlé večeři z vlastních zásob už rychle mířím na zahájení akce a navazující přednášky. Tu první si tradičně bere na starost skautský historik Bobo, který se každý rok zaměřuje na více či méně známé osobnosti skautingu v různých historických obdobích.

Letos byl na řadě Protektorát Čechy a Morava, a já tak měl možnost dozvědět se pozapomenuté příběhy obětí, hrdinů, ale i zrádců československého skautingu. Nejzajímavější informací pro mě bylo zjištění, že Junák v lednu 1939 sám od sebe, tedy bez žádného nátlaku ze strany vlády, přeformuloval své stanovy tak, aby znemožnil členství Židům.

Druhou večerní přednášku si připravil psycholog Michael Chytrý, který nám velmi zábavnou formou doplněnou mnoha vtipy objasnil tajemství, jak navazovat a udržovat funkční partnerské vztahy. Dozvěděli jsme se třeba, že ženy ve vztahu potřebují POPO, zatímco pro muže je naopak zásadní OBST. Pokud nejste zběhlí v psychologii, nezoufejte. S ženou je potřeba POsedět a POpovídat, a muži vyžadují OBdiv STálý.

V hlavních rolích žurnalistika a jádro

V sobotu ráno se probouzím v naší třídě jako jeden z posledních, ostatní spolunocležníci už dojídají snídani a oblékají se do krojů. Zde je vidět další paralela s Miquikem – skautský kroj je zde součástí nepsaného dress codu. Nejspolehlivějším poznávacím znamením v béžovém davu jsou tak šátky.

Jen díky tomu po první ranní přednášce narážím na Suri a Špiona z naší redakce, jejichž černobílé šátky s logem Roverského kmene jsou v sále nepřehlédnutelné. Společně si sdílíme dojmy z proběhlých programů, a pak už je čas na blok volitelných workshopů. Účastníci si mohou vybrat například rozhovor se skautem, který za komunismu prošel uranovými doly v Jáchymově, seminář o družinovém systému, nebo hraní volejbalu v tělocvičně.

Na odpolední přednášky mířím s velkým nadšením, protože dva následující hosté jsou dle mého zlatým hřeben letošního Trignisu. Jako první přichází řada na známého televizního moderátora Václava Moravce, který nám představuje, jak se mění žurnalistika a novinářská etika v době digitálních médií, kdy se informace o jakékoliv události rozšíří do světa během několika málo minut. Kriticky se vyjádřil například k tomu, jaké fotografie publikovala zpravodajská média při pokrývání střelby na Filozofické fakultě v Praze.

Po něm se nám představuje jaderná inženýrka Dana Drábová, která prezentuje výhody a nevýhody jaderné energie. Svá tvrzení ilustruje na mnoha číslech, grafech a statistikách, která podle mého musela přesvědčit i největšího kritika jádra v sále. Věděli jste na například, že jaderná elektrárna zvládne zásobovat město o milionu obyvatel s využitím pětkrát menší plochy než elektrárna solární?

Co s načatým večerem? Trignis nabízí mnoho

Před večeří probíhá ještě druhý blok volitelných workshopů. Zvolil ten s názvem Odpovědnost skautů za společnost, při kterém dostávám déjà vu na plánování minulého čísla Roverského kmene, jelikož se i dnes zabývám zapojením skautů do společnosti.

Ve skupinkách máme za úkol najít a před ostatními odargumentovat nejvhodnější aktivitu pro určitý skautský oddíl s přesahem do společnosti. Všechny tři skupiny se nakonec shodují v tom, že nejlepšími volbami jsou čištění koryta vodního toku, vánoční akademie pro domov důchodců a kurz první pomoci pod záštitou Červeného kříže.

Večer už se žádné přednášky nekonají, přesto se účastníci nenudí. V prostorách gymnázia mohou navštívit koncert folkové skupiny Marien, skautskou kavárnu s domácími zákusky, zahrát si deskové hry nebo si zakoupit jednu z mnoha nabízených skautských knih. Za zmínku stojí i čajovna, která dobrovolnými příspěvky vybírá peníze na obnovení Národního skautského památníku věnovaného všem skautům, kteří zemřeli ve světových válkách v době totality.

autorka: Petra Sýkorová – Surikata Horské jezírko s desítkami origami. I takto může vypadat duchovní program.

V neděli ráno má každý účastník na výběr dvě možnosti. Pokud je věřící, může se zúčastnit klasické katolické bohoslužby, a pokud není, čeká ho alternativní duchovní program jménem Dobroslužba. Ten se rok od roku liší, a letos mě opravdu překvapuje. V místnosti nás totiž vedoucí programu vítá v japonském kimono s katanou v ruce. Následuje zamyšlení nad hodnotami japonským samurajů známými jako bushido a skládání origami. Poté už zbývají jen dvě přednášky, jejichž tématy jsou výchova a naděje, a setkání se chýlí ke konci. Ještě si stíháme udělat redakční selfie, a pak už musím vyrazit na vlak zpátky domů.

Je Trignis akce pro mladé?

Cestou domů přemýšlím nad zvláštní skutečností, které jsem si na Trignisu všiml už loni, a která mě v duchu provázela celým letošním ročníkem. Je fakt, že tato akce o zhruba 300 lidech je v roverských kruzích poměrně neznámá. Bylo to ostatně znát i na věkovém složení účastníků, kde bylo roverů a rangers pomálu.

Když jsem se o tomto tématu bavil s několika dalšími mladšími účastníky, dospěli jsme k tomu, že se Trignis může mnohým zdát málo akční. Je pravda, že to setkání založené na přednáškách nenabízí. Těch je během víkendu opravdu hodně, každá trvá okolo 90 minut a pauzy mezi nimi nejsou dlouhé.

Sám z vlastní zkušenosti také musím říct, že pro někoho jako já, kdo ve škole stráví mnoho hodin týdně sezením a posloucháním výkladu, nemusí být takto sedavý program vůbec atraktivní. Opět si dovolím srovnání s Miquikem – během něj jsou sice přednášky pouze tři, ale jsou doplněny aktivitami jako je Taneční večeře nebo loni nově Nedělní hra. Pro rovery a rangers tak může být Miquik přitažlivější, a Trignisu, ačkoliv není určený vyloženě oldskautům, nedají šanci.

Přes to všechno mám za to, že těm z vás, kteří se rádi dozvídají nové věci ze světa, nebo se chtějí věnovat svému duchovnímu rozvoji, má Trignis stále co říct. Další ročník proběhne  7.–9. března 2025, tak třeba se tam uvidíme!

Trignisu se letos zúčastnil podruhé. Na akci vyrazil proto, aby se dozvěděl nové informace od lidí, kteří jim rozumí a aby načerpal inspiraci do další skautské činnosti.