Komentář

Nepřekročit hranici čtyř hodin denně, radí odborníci o sociálních sítích

Proč a jak na digitální detox

Jakub Radan Dvořák – Dubínek

Nejspíš každému uživateli chytrého mobilu se stalo, že zařízení vzal do ruky, jen aby si přečetl zprávu od kamarádky nebo se podíval na počasí, automaticky otevřel instagram nebo jinou sociální síť a rázem uplynulo několik minut nezamýšleného scrollování. 

Technologie a sociální sítě většina z nás považuje za přínosné pomocníky. Nejenže usnadňují život, ale také umožňují mít množství různých přístrojů v jednom, který se nám vejde do kapsy. Mapa, kompas, foťák, poznámky nebo aplikace s tipy na první pomoc. Přestože se skauting odehrává především offline, online nástroje nabízí cenné prostředky na tábor, schůzku nebo celostátní setkání roverů a rangers. Junák využívá většinu sociálních sítí pro svou propagaci nebo komunikaci směrem ke členům. 

Během covidu se ukázalo, že bychom celý život, od vzdělávání přes komunikaci s kamarády až po skauting mohly vést online. Kdo by se ale dobrovolně do té doby vrátil? Většina roverů a rangers by jistě potvrdila, že si návrat online skautingu nepřeje. 

Statistiky vlády přesto ukazují, že až polovina mladistvých do devatenácti let, tedy mladší roveři a rangers a jejich vrstevníci, používají sociální sítě nadměrně. Takovému přístupu se odborně říká rizikové užívání. 

Odborník na závislosti mladých lidí Tomáš Jandáč z Kliniky adiktologie v Praze rizikové chování popisuje tak, že dospívající má hlavní prioritu trávení času s digitálním obsahem a nedokáže kontrolovat čas, který tomu věnuje. „Třeba si řekne, že síť bude používat deset minut a nakonec je tam tři hodiny,“ říká Jandáč. Odborníci hranici rizika stanovují na čtyři hodiny denně. Údaj může být nepřesný pro jedince, kteří při práci či učení využívají technologie. Tento čas se tak do rizikového užívání nepočítá. 

Přespříliš času stráveného v online světě narostl s pandemií covidu, trend v současnosti ovlivňuje síť TikTok. „Algoritmus je velmi vtahující. Systém krátkých videí vyhovuje cílové skupině,“ upřesňuje Jandáč. 

Právě vtažení a únik do jiného – online – světa může být krom zábavy projevem jiného, hlubšího problému. Rizikové chování na sítích tak často souvisí s úzkostmi, depresemi nebo shanou uniknout z nefungujícího kolektivu na sociální sítě, které uživatelům přinesou chybějící pocit sounáležitosti. Člověk má pak dojem, že mu síť rozumí více než jeho přátelé či rodina. Takoví lidé by se měli mít na pozoru, protože algoritmy sítí moc dobře ví, že tento pocit jen prohloubí vztah a sympatie k síti. 

Všichni skauti a skautky ví, jak je čas s kamarády a v přírodě důležitý a cenný. Tento pocit je u roverů a rangers snad ještě silnější, protože při učení nebo práci čím dál více používají technologie a online nástroje. Podle šetření Českého statistického úřadu z roku 2021 56 procent české populace starší šestnácti let má profil alespoň na jedné sociální síti. U mladistvých ve věku 16 až 24 let toto číslo stoupá až na 95 procent. 

Schválně si spočítejte, na kolika sociálních sítích máte profil. Facebook, Messenger, Instagram, TikTok, YouTube… a teď si představte, že byste si profily zrušili. Někoho by se tak radikální krok možná nedotkl vůbec, jiní by ale přišli o důležité informace o tom, jak vypadal test ve škole, přehlédli by hlasování o termínu roverské výpravy nebo by jim unikly fotky z Jamboree. 

Odborníci z vládní skupiny, která se zabývá digitálními závislostmi, nedoporučují úplné odstřihnutí od online světa ani těm, kteří rizikové užívání řeší s lékařem. 

„Tradiční abstinenčně orientovaný přístup k léčbě závislostí není v případě digitálních závislostí příliš uplatňován – technologie jsou běžnou součástí každodenního života a abstinence od technologií a internetu může představovat překážku v pracovním i osobním životě,“ uvádí odborníci. Nikdo tedy internetu neubírá jeho kladné vlastnosti, například rychlejší vyhledávání informací nebo možnost poslechu hudby.

Jaké prostředky použít?

Podstatné by mělo být vypěstovat si zdravý přístup k užívání technologií a sociálních sítí. Nejenže pro rizikové uživatele může tvořit jeden z pilířů odvykání a součást léčby, ale pro ostatní  může fungovat jako prevence a test vlastní vůle. Některé z následujících tipů se tak dají použít nejen jako prostředek zlepšení duševního zdraví a zefektivnění trávení času, ale i jako zajímavá výzva pro roverské společenství. 

Na začátek by si zájemci o snižování svého času online měli zjistit, kolik času jim technologie zaberou. Většina mobilů by měřič měla mít automaticky, případně jsou ke stažení různé aplikace, nejčastěji pod názvem „Screen time“ nebo „Čas u obrazovky“.

Stejně tak chytré mobily a různé aplikace nabízí možnost zamknout si část aplikací nebo si u nich nastavit časový limit. Když člověk přes měřič obrazovky zjistí, že na TikToku stráví dvě hodiny denně, může si nejprve nastavit limit na hodinu a čas postupně snižovat. Pokud mobil takovou funkci nenabízí, pomoci může aplikace AppDetox. 

Dále si můžete vypnout upozornění na „nedůležitých“ aplikacích, typicky většině sociálních sítí. Stejně se k nám dříve nebo později dostanou. Důležitá komunikace, třeba ta s kmenem, oddílovou radou nebo rodinou, se dá přesunout do aplikací typu Slack nebo Discord. Zkrátka tam, kde na vás zároveň nečíhá několik skupinových chatů, kde se zrovna posílají memy.

Využít se dá, třeba v předem určených hodinách, úplné vypnutí upozornění či přímo odložení mobilu. Ke kontrole tohoto času se symbolickou přidanou hodnotou v podobě vyrostlých stromů pomůže aplikace Forest. Při nevyužívání mobilu vám roste strom, když mobil použijete, strom uschne. 

Na závěr nejefektivnější přístup – jít ven, potkat se s kamarády nebo si místo koukání na videa na sítích číst knihu. Čas mimo online svět pomůže řešit osobní problémy, soustředit se a otevřeněji komunikovat. Obzvlášť důležité je vystoupit z online světa v době před spaním. 

Co když to nepomůže?

Když se vám výzva být méně online nepodaří, nezoufejte. Adiktolog Tomáš Jandáč v prvé řadě radí nezůstat v tom sám a komunikovat s blízkými. Upozorňuje, že nadužívání online obsahu často vychází z problémů v rodině nebo ve škole. Role roverského společenství nebo oddílu je potom mnohem důležitější. Takový člověk by tak neměl dostat odsouzení za trávení spoustu času online, ale naopak podporu. Vždyť jen pokud došel na schůzku musel vynaložit velké úsilí v boji se svou závislostí. 

Těch, kteří digitální závislosti řeší s lékařem, není moc. Za rok 2021 jich v Česku bylo 32. To však neznamená, že mezi námi a v našich oddílech lidé takto závislí nejsou. Odborníci říkají, že tato oblast stále není rozvinutá a není obvyklé ji řešit s lékaři nebo terapeuty. I proto k tématu existují online poradny, kde zájemci mohou nezávazně a anonymně konzultovat své potíže. Příklady online poraden jsou E-bezpečí (poradna.e-bezpeci.cz) nebo Linka bezpečí (linkabezpeci.cz). Jak zdravě přistupovat k technologiím ve skautu se věnoval například časopis Skauting v dubnu 2018.

Tomáš Jandáč roverům a rangers doporučuje trávit čas venku a zůstávat ve vztazích a udržovat přátelství. Podtrhuje tak hodnoty, které jsou pro skauty nejdůležitější. I během výpravy nastane moment, kdy členové oddílu vezmou mobil do ruky, aby si nasdíleli fotky nebo koupili jízdenku. Po příchodu domů si s klidem vydechnou při čtení zpráv o tom, jak se měli o víkendu spolužáci. Online světu se nedá vyhnout, jen je potřeba mít na mysli, že technologie jsou skvělými nástroji, ale jen dokud je mají uživatelé pod kontrolou. Nikdy to nesmí být naopak.