autorky: Zuzana Pirklová – Loki, Hana Trávníčková
Hanča a Loki vedou skautky ve Vyškově. Poznávají spolu svět, ať už ten blízký nebo za mořem. Spojuje je slabost pro spaní pod širákem, kuskus s tuňákem a blbý vtipy.
Pro mladé lidi z Evropské unie, kteří v daném roce dosáhnou plnoletosti, nabízí Evropská komise možnost zdarma celý měsíc cestovat po Evropě. Tři skupiny čtenářů Kmene se podělily o své zážitky z cest a tipy, co by nyní udělaly jinak.
DiscoverEU podporuje poznávání zemí Evropy
„Je-li vám právě 18 let a jste občanem Evropské unie, soutěž DiscoverEU vám umožní jedinečný cestovatelský zážitek. Jako občané EU budete moci cestovat bez hraničních kontrol, poznávat rozmanitost Evropy, dozvíte se více o našem kulturním dědictví a historii a setkáte se s obyvateli různých zemí. Tato zkušenost vám navíc pomůže rozvíjet dovednosti, jako je nezávislost, sebedůvěra a otevřenost vůči jiným kulturám, což se vám bude v budoucnu hodit,” stojí na webu europa.eu, kde jsou přehledně sepsané všechny důležité informace.
K přihlášení stačí vyplnit formulář a číslo občanky
V rámci iniciativy DiscoverEU vybírá Evropská komise každý rok minimálně 30 tisíc nově plnoletých občanů EU. Plnoletost musí uchazeči oslavit nejpozději 30. června, formulář pro výběr bývá otevřený v průběhu března. Přihlášení probíhá přes Evropský portál pro mládež. Cestování je možné samostatně nebo ve skupině až pěti lidí, ti se všichni přihlašují společně.
Přihlášení do portálu vyžaduje číslo občanky nebo pasu a splnění uvedených podmínek. Formulář pro přihlášení je složený z otázek o Evropské unii a jejích iniciativ zaměřených na mladé lidi a z jedné otázky, která nezkoumá vědomosti. Výherci se losují podle úspěšnosti ve formuláři. Odměnou jim je jízdenka na měsíc po Evropě, která platí převážně pro vlaky, někdy i na trajekty a autobusy. Ve zvláštních případech s jízdenkou lze i letět. Výherci obdrží balíček, ve kterém jsou instrukce, mapa a jízdenka, která je propojená s občankou nebo pasem. Při cestování se cestující prokazují právě jimi.
Nebát se
Eliška Jonášová – Keliška
V roce 2020 jsem měla to štěstí a vyhrála jízdenku na cestování po Evropě. Stačilo mi sehnat si parťačku do týmu a naplánovat trasu. Vyrazily jsme v létě po našem táboře s kamarádkou Osikou na trasu Amsterdam, Rotterdam, Brusel, Paříž, Marseille, Verona a Budapešť. Původně jsme měly navštívit i Lublaň, ale kvůli pandemii nám ji den před odjezdem zavřeli.
Cestování vlakem po Evropě byl nezapomenutelný zážitek. Celou cestu jsme spaly pouze u místních, a tak jsme mohly vidět přímo lokální místa bez turistů a cizinců, ochutnaly jsme spoustu nových jídel a odvezly si mnoho vzpomínek. Celou cestu jsme na sobě měly náramky přímo od DiscoverEU, díky kterým jsme potkaly i další skupiny mladých lidí, kteří také zrovna cestovali.
Výměnou za střechu nad hlavou jsme často vařily, například meruňkové knedlíky pro Lorenza ve Veroně, který si je zamiloval. Sanderovi do Amsterdamu jsme dovezly česká piva a s Younésem strávily celé odpoledne a společný večer v Paříži s pizzou a maratonem seriálu Přátelé.
Díky místním lidem jsme třeba zjistily, že v Marseille se nedá sehnat dobrá káva a v Itálii musíte mít na koupališti koupací čepice. Francouzi by raději neměli dělat pizzu, v Belgii mají opravdu nejlepší hranolky a nejkrásnější západy slunce. V Amsterdamu je zase evropská verze Central Parku i výborné cidery a v Budapešti se nikdy neztratíte.
Byly to nezapomenutelné prázdniny a jely bychom okamžitě znovu, kdybychom tu možnost měly. Nebýt místních, naše cesta určitě nebude tak kouzelná, jako byla.
Touláme se Slovinskem
Hana Trávníčková, Zuzana Pirklová – Loki
Naším příběhem chceme ukázat, že není potřeba vyjet na měsíční expedici, aby to stálo za to. K prožití dobrodružství, které se nezapomíná, nám stačilo jen pět dnů. Nebylo to ale jen tak. Mezi vylosovanými šťastnými výherci jsme totiž nebyly. O to víc nás překvapilo, když nám v srpnu došly e-maily, že jsme byly vybrány jako náhradnice. Máme měsíc cestování po Evropě zdarma, ale už ani den volný z letních prázdnin. Co s tím? Rozhodly jsme se, že této příležitosti chceme využít a že to nějak vymyslíme.
Na cestu jsme vyrazily v říjnu a nakonec to byl skvělý nápad. Měly jsme obrovské štěstí na počasí, celý týden svítilo sluníčko, a jelikož jsme jely mimo hlavní sezónu, tak jsme si vychutnaly turistická místa skoro o samotě v plné parádě. Pomalu se blížilo datum našeho odjezdu, ale my jsme pořád nevěděly, kam vlastně pojedeme. Nakonec jsme vytáhly mapu od DiscoverEU, která nám přišla společně s jízdenkou domů, a podívaly se, kam všude můžeme dojet vlakem. Prsty se nám zastavily právě na Slovinsku a během vteřiny bylo rozhodnuto.
Vlak jel skvěle z Brna do Mariboru, druhého největšího města země, a právě tam začalo naše dobrodružství. Při procházce městem jsme narazily na překrásný park, v infocentru nám doporučili nejstarší vinnou révu na světě a výhled z místní hory Pyramidy. Ta se zvedá pár minut chůze od centra a po asi půl hodině chůze do kopce po cestičce, vinoucí se pod spoustou světýlek, nás čekal dechberoucí výhled na celé město i na hory v dáli. Pro nás to byl tak kouzelný zážitek, že jsme se tam rozhodly přespat, abychom mohly zažít i východ slunce. Bylo osvobozují myslet jen na to, že se stmívá a je čas jít na kutě.
Naší další zastávkou byla Lublaň, město, ve kterém jsme nečekaně zažily festival, ochutnaly nejlepší veganský burger a úplnou náhodou potkaly jejich slavného draka, kterého jsme nemohly najít asi dvě hodiny, a pak jsme na něj narazily při cestě na vlak.
Bled je ráj, ve kterém vznikla většina našich silných zážitků a příběhů. Mezi ty nejdůležitější patří pohled na jezero ze všech možných úhlů, nečekané houbaření, nebo vaření oběda i pro strávníka navíc. Kdo by tušil, že tak roztomilý ptáček nám bude chtít sníst našeho tuňáka! Dále povídání s místními, veslování, ochutnávka tradičního dezertu kremna reznica a neuvěřitelná procházka stezkou Vintgar, na které jsme míjely nespočet vodopádů a tůněk, kterými protékala nejmodřejší voda, jakou jsme kdy viděly.
Náš výlet hezky zakončil zážitek z posledního vlakového nádraží ve Slovinsku, kde jsme přestupovaly na vlak domů. Stály jsme s krosnami na nástupišti, viditelně ne zrovna nejsvěžejší a citelně ne nejvoňavější, ale Hanča vyprávěla vtípky, takže jsme se hlasitě smály, když k nám přicupitala jedna starší dáma. Zeširoka se usmívala a působila jako pohádková babička. Slovinsky se nás zkoušela na něco zeptat, když neobstála (nebo jsme spíš neobstály my), vyzkoušela ruštinu. Po velké snaze domluvit se nejrůznějšími jazyky jsme skončily u nenahraditelné řeči rukou a nohou. I přes tuto bariéru jsme jí vysvětily, kdo jsme a že jsme ze Slovinska nadšené a nakonec jsme pochopily, že bydlí přímo u Bledského jezera. Když jsme jí řekly, že jsme tam byly, nedala jinak, než že nám napsala adresu a telefon, že příště se musíme stavit.
Nejtěžší je vyrazit na cestu
Jan Heřman – Jaro
Nocování na pláži, pirožky z nádražky nebo skoro skončit v polském vězení za nedorozumění. I to byl náš výlet do Polska, který jsme před dvěma lety uskutečnili s roverským kmenem.
Cestu jsme si víceméně naplánovali, ale naše plány zničil vlak, který se rozhodl jet úplně někam jinam než měl. Tato nenadálá změna naprosto podkopala naše cíle a vlivem dalších příhod a náhod jsme zažili úplně jiný výlet než jsme očekávali. Ale rozhodně to nebyl výlet horší!
Přestože byla naše cesta plná zajímavých příhod, rád bych se s vámi podělil o tu, která náš příběh zakončila. Když už jsme celí šťastní mířili domů, vlaky nám navazovaly opravdu těsně. Nebude náhodou, že jsme hned z kraje narazili na průvodčího, který se asi s vymožeností, jako je DiscoverEU, doposud nesetkal, a navíc uměl jen polsky, takže mě začal obviňovat z podvodu a nijak jsme se nezvládali domluvit.
Po velmi stresujícím rozhovoru a zapojení půlky vlaku si pan průvodčí několikrát vyfotil můj lístek i občanku, asi půl hodiny někam telefonoval, načež mi celý neprojetý den přeškrtl a ještě po mně chtěl peníze. Vystoupit jsme stihli až úplně na poslední chvíli, ale nakonec vše šťastně dopadlo.
Možná moje historka zní docela nudně. Myslím, že cizí historky budou vždycky trochu nuda… A proto je lepší mít vlastní.
Doporučení pro zájemce o DiscoverEU
- vezměte si fakt malou krosnu
- cestujte vlakem
- vezměte si doklad, se kterým máte propojenou jízdenku
- buďte připraveni – mějte s sebou alespoň malou lékárničku
- vyšlápnout si na vyhlídku nad Bledské jezero, stojí to za to
- nestresujte se, když plány dopadnou úplně jinak
- nebojte se jet trošku na punk
- vyražte s dobrými kamarády
Evropa přiroste účastníkům k srdci
I když se jednotlivé zážitky cestovatelů liší, všichni pocítili, co to znamená být Evropanem. DiscoverEU umožňuje poznat okolní země ne teoreticky, jako ve škole, ale na vlastní kůži. Spojit si stát s konkrétními lidmi, kulturou a zážitky. Když o zemích, které účastníci navštívili, uslyší ve zprávách, už nikdy je to nenechá chladnými. Pokaždé si vzpomenou na lidi, které tam potkali a místa, která navštívili. Navždy budou mít s navštívenou zemí spojené pocity a vzpomínky.
