Slova o udržitelnosti slýcháme z každé strany čím dál častěji. Je to proto, že zmenšení konzumní společnosti může vést ke zlepšení života na Zemi. A my jako skauti máme přírodu rádi a snažíme se ji chránit, proto spousta oddílů mění například jídelníčky nebo neplýtvá s materiálem, který při činnosti používá. Ale měly by se i velké skautské akce snažit fungovat udržitelně? A nebude to moc omezující? Zeptali jsme se lidí, kteří se tomuto tématu více věnují nebo věnovali.
Pro: Použijme heslo – „Méně je více“
Slovo udržitelnost se používá velmi často. Jedná se o princip, v rámci kterého je konání zachováno i do budoucna (pro další generace), přičemž má rozměr environmentální, sociální a ekonomický. Skautské akce jsou ideálním místem, kde můžeme takovému činění lépe porozumět a zjistit jeho reálné dopady.
V první řadě je potřeba zacházet efektivně se zdroji v nejširším slova smyslu. Chceme, aby akce byla opakovatelná a přinesla nejen velký, ale hlavně kladný dopad, a to jak na účastníky, tak na svět jako celek. I proto velké akce musí o udržitelnost usilovat. Pro podporu pilíře environmentálního a ekonomického není na škodu do reality přetavit heslo „méně je více“ – zamýšlet se, s jakým množstvím materiálu a peněz, ale i vzniklého odpadu a dalších negativních důsledků lze akci realizovat. Někdy není možné eliminovat všechny dopady, ale už přemýšlení o nich a jejich redukce je krokem k udržitelnosti.
Zbývá pilíř sociální. Je potřeba se zaměřit právě na prožitky společenství i každého účastníka včetně organizátorů. Pomůže nám splnit cíle materiálně nákladná atrakce, nebo prostý, ale autentický prožitek? Já volím to druhé. Ostatně udržitelnost je vepsána v mnoha podobách v myšlenkových základech skautingu. A inspiraci lze najít také v Příručce udržitelných skautských akcí (PUSA). Tak hodně (udržitelného) štěstí!
Tomáš Janík – Methan, dříve vedoucí oddílu a střediska, instruktor, nyní zástupce vedoucího střediska, člen Ekoodboru a odboru Skauti na Zemi v zácviku
Proti: Neměly by být udržitelné za každou cenu
Velké akce by neměly být ekologicky udržitelné za každou cenu. V první řadě musí být totiž udržitelné celkově – tedy také personálně, ekonomicky a místně. Pořádání velkých akcí je totiž čím dál náročnější pro organizační týmy. Bylo by velkou chybou na budoucí pořadatele klást stále zvyšující se nároky, které bez dostatečné podpory a v situaci personální krize (která je bohužel v současné době normální) způsobí, že to daný tým raději vzdá, než aby akci udělal. Nedovedu si například představit, že během situace, při které nemám zajištěný a dobře vymyšlený program a základní hygienické zabezpečení, jsem nucen počítat standardy a hodnotit tak abstraktní věc, jako je uhlíková stopa akce.
Stejně tak ve snaze o ekologickou udržitelnost nesmíme zapomínat na místní podmínky. Například na Intercampu 2023 se všichni velmi pohoršovali nad tím, že se na akci kromě skla a kovů dále netřídí jiné odpady. Příčina však byla prozaická. Hodnotné plasty (PET lahve) jsou v Německu zálohované. A všechny další odpady jsou v komunálním odpadu nakonec vyžadované a vítané – jde totiž o spalovny. Lehké plasty významně zvyšují výhřevnost, spalitelnost a ekonomickou bilanci likvidace.
Tímto názorem však v žádném případě nepopírám základní snahu o minimalizaci ekologické stopy, která se dle mého názoru stala standardem našich akcí. V tomto máme samozřejmě pokračovat a věc rozvíjet. Ale ne za každou cenu!
Pavel Král – Šupináč, aktivně skautuje mezi Náchodem a Hradcem Králové. Byl v týmu OBROKu 09, CEJ 2014 a Intercampu 2016. Od roku 2015 zastupuje Junák v Intercamp Committee a stará se o kontingenty na tuto akci.
