Recept na roverské léto

autor: Kamil Bečvar – Kamík

Všichni doufáme, že se do léta zlepší aktuální situace a budou moct proběhnout skautské tábory a další akce. Třeba i ty pro rovery a rangers. Které to jsou? Na co se těšit? O tom všem se můžete dočíst níže.

Každý z nás má léto spojené se skautským táborem, s akcí, kde vyvrcholí celoroční oddílová činnost a všichni se na ni těší několik měsíců. Účastní se ho celý oddíl nebo středisko napříč věkovými kategoriemi. Vlčata a světlušky s napětím očekávají, co nového zažijí, skauti a skautky jsou zkušenější a už mají ujasněno, na co se těší nejvíce. Roveři a rangers již dorostli do věku, kdy se neúčastní většiny standardního táborového programu nebo v něm figurují v jiné roli. I tato skupina mladších roverů si ale zaslouží, aby se jí někdo věnoval.

Přes rok mají RS možnost účastnit se rozmanitých kmenových schůzek či víkendových setkání. Ať už jsou to celostátní akce (Obrok, Miquik, Korbo a další) nebo regionální. Přes prázdniny je však situace jiná. Nabízí se příležitost připravit delší a propracovanější akce, které rozvíjí účastníky jak po skautské stránce, tak po té osobnostní.

O kvalifikačních akcích, jako jsou čekatelské a vůdcovské kurzy, už slyšel asi každý z nás. Ale co ty nekvalifikační? Sice se netěší tak velké popularitě, ale ve vzdělávacím systému Junáka zastávají důležitou roli, obzvlášť v posledních letech, kdy spoustu kurzů zaznamenává několikanásobný přetlak účastníků.

Nekvalifikační, ale stále vzdělávací

To, že je akce nekvalifikační, ještě neznamená, že je špatná nebo méněcenná. Zaměřuje se však na něco trochu jiného a nevyvrcholí ziskem odznaku, symbolizujícího určitý stupeň skautské kvalifikace. Pořád se však řadí mezi vzdělávací akce, což o nich mnohé vypovídá. Často se jim říká roverské kurzy a profilují se jako motivačně-zážitkové akce. Vytváří prostor pro setkávání a poznávání skautsky aktivních vrstevníků z celé republiky, a dávají tak vzniknout novým přátelstvím.

Pro koho jsou vhodné

Většina nekvalifikačních kurzů je určena pro mladší rovery a rangers (15-20 let), ale najdeme i výjimky, které se zaměřují na starší účastníky. Je to skvělá možnost pro ty, kteří se ještě „necítí“ na čekatelky nebo se na ně nedostali, což se v době přeplněných kvalifikačních kurzů hodí. Často jsou to právě roverské akce, kam se dospívající skauti poprvé vypraví mimo oddíl a získají cenné zkušenosti a zážitky, které mohou zužitkovat v oddílové činnosti. Na své si však přijdou i držitelé čekatelského odznaku.

Na co se těšit

Jako všechny skautské kurzy, jsou i ty roverské nabité programem od rána do večera, takže nouze o zábavu určitě nehrozí. Ty nekvalifikační se nemusí řídit předávanými kompetencemi, a proto mají volnější ruku při tvorbě programu, který je tvořen od diskuzních přes skautské, sportovní a kulturní až po zážitkové aktivity.

Projekt RT

Teď se podíváme do zákulisí jednoho roverského kurzu, konkrétně Projektu RT (R jako roverský, T jako tábor). Tvoří ho dvě části, jarní víkendové setkání a desetidenní letní běh na tábořišti s týpí. Kdo za ním stojí, co nabízí a jak ho vidí absolventi?

„S myšlenkou pořádat roverský kurz jsem si pohrával docela dlouho a to z několika důvodů. Na táborech s naším oddílem mě vždycky trochu mrzelo, že jsem pro děti připravil skvělý program, ale nemohl jsem se ho účastnit, protože byl prostě určený pro ně. Dalším podnětem byl můj zájem o (skautské) vzdělávání, kterému se věnuji i profesně. A do třetice to byla moje chuť něco dělat. Chtěl jsem mít nějaký prostor pro seberealizaci,“ popisuje začátky kurzu jeho vedoucí Smrček.

„Projekt RT mě zaujal od prvopočátku. Celý koncept tohoto projektu mi přišel skvělý a navíc jsem před mnoha lety měla podobný sen. Ve chvíli, kdy jsem byla oslovena, zda bych se na projektu podílela, byla to nabídka, která se nedala odmítnout. Těšila jsem se i na celý tým, jehož valnou většinu jsem neznala. To se zpočátku projevilo jako drobná nepříjemnost, protože dost členů týmu se naopak z dřívějška znalo, chvíli tudíž trvalo, než jsme se sehráli. Zlomilo se to ale už před jarním víkendem a pak už to byla naprostá paráda,“ vysvětluje instruktorka Kéďa.

„Posledních pár let dodržuji svoji osobní tradici. V létě vyrážím na nějakou skautskou akci. Rád objevuji své možnosti, poznávám nové lidi a potřeboval jsem nasát novou inspiraci pro vedení v oddíle a motivaci pro další skautské činnosti, proto jsem si pro loňský rok vybral Projekt RT. Už před samotnou akcí jsem se těšil, ale pořád jsem nevěděl, co všechno mě čeká. Přijel jsem na víkendové setkání a už po pár hodinách jsem si říkal, že to je ono. Bylo super, že jsme se všichni poznali už na úvodním víkendu a naladili se na stejnou notu. Odjížděl jsem s novou partou přátel natěšený na letní část,“ popisuje Kuba první část kurzu.

„Po týdnu v lese jsem se vrátila zpátky do reality. Byl to těžký návrat. Už při cestě domů jsem se chtěla vrátit zpátky na tábořiště. Aspoň, že ti kamarádi mi zůstali. Nejdřív jsem se trochu bála, jestli to pro mě bude mít nějaký přínos, když už mám za sebou čekatelky a jsem instruktorka na rádcovském kurzu, ale ukázalo se, že opak je pravdou. Byla jsem unavená, ale hrozně šťastná, motivovaná, inspirovaná a nabytá novou energií. Bylo příjemné, že po nějaké době připravil někdo program pro mě a já si mohla jen užívat. Doporučuji to každému,“ vzpomíná na léto Anežka.