Reportáž ze setkání skautských časopisů přinesla nečekané závěry i spoustu poučení a poznatků pro další tvorbu.
Klid líného rána na Staroměstském náměstí rušil jen pohyb figurek na orloji a asi dvacet párů nohou, které spěchaly do Skautského institutu. Tam se třetí zářijovou neděli odehrával workshop pro skautské časopisy, který organizovalo Tiskové a distribuční centrum Junáka (TDC).
Po zahájení setkání jsme si (zase) dokázali, že jsme nejlepší. Redakce Roverského kmene se totiž dostavila v největším počtu. Kromě nás dům U Minuty intelektuálně okupovaly redakce Skautingu, Světýlka, Junáka-Skauta, Ben Já Míny i Skautského světa. Zastoupení redakcí bylo velmi pestré a obohacující.
V prvním bloku jsme se bavili o dobrém článku či tvůrčím psaní. Dále jsme diskutovali, jak časopisy fungují uvnitř redakcí. „Jaký má být skautský podcast?“ odpověď na tuto otázku zůstala nenaplněná, ačkoliv jsme se o ní bavili téměř hodinu. Závěrem jsme sdíleli, jak si představujeme ideální proces tvorby článku.
Přínosné pauzy a fotografie Jestřába
I přes kvalitní program byly pro mě nejpřínosnější pauzy mezi bloky, kdy jsem se mohl bavit s ostatními a poznávat lidi z naší redakce či si vyměňovat zkušenosti s lidmi z jiných časopisů.
Celým programem nás provázelo duo Káťa a Lupen, oba z TDC. Darem jsme dostali fotografii Jaroslava Foglara – Jestřába se slovy, že nám může být vzorem k naší časopisecké tvorbě.
Jsem rád, že jsem strávil víkend (sobotní Ústřici a nedělní workshop) s lidmi, kteří dělají časopisy. A velmi oceňuji možnost sdílet zkušenosti jak napříč všemi skautskými časopisy, tak i s lidmi z naší redakce. Budou mi poučením pro další tvorbu našeho roverského plátku.
