Svoboda znamená odpovědnost

Kdybychom se na otázku Co pro mě znamená svoboda? zeptali stovky lidí, každý z nich by nám odpověděl něco trochu jiného. Vše se totiž odvíjí od hodnot, životních zkušeností, ale i šíře možností, které danému jedinci přináší jeho životní situace. Co znamená svoboda pro skauty a má na její vnímání skauting vůbec nějaký vliv?

Autoři: Anna Marenčáková – Karot, Klára Procházková – Rajče, Ondřej Vodička – Miego, Tereza Hrubešová a Kristýna Pechová

Světla už zhasla a já stále sedím v knihovně. Za pár minut mě totiž čeká telefonický rozhovor s mým kamarádem Georgem. Normálně bychom se potkali fyzicky, ale zrovna vyjel na Erasmus do Slovinska, odkud mimo jiné nově vede 11. oddíl Enter střediska Šenov. 

Během rozhovoru se mi George svěřuje, že on osobně svobodu vnímá jako důležitou hodnotu. “Znamená to pro mě, že nejsem omezován v tom, co chci dělat. Zároveň ji ale vnímám jako něco, co je pro nás, pro lidi přirozené. Je to něco, s čím jsme se narodili a až postupem času jsme si uměle vytvořili nesvobodu,” říká mi přesvědčeně.

Co ale svoboda jako taková znamená pro společnost obecně? A liší se od ní skauti nějak? Průzkum 30 po 30 letech společnosti Behavio ukázal, že si Češi nejvíce cení možnosti svobodně cestovat, rozhodovat se podle sebe a říkat své vlastní názory. S podobnými výsledky pracuje i agentura CVVM, která srovnávala pohled na svobodu u respondentů v České a Slovenské republice. „V obou zemích jsou oceňovány zejména nově nabyté svobody jako možnost svobodného pohybu, vyjádření názoru a přístupu k informacím,“ hodnotí CVVM pro Idnes.cz současnou situaci.

To nepřímo potvrzuje i devatenáctiletý skaut Tomáš Jelínek ze Starého města u Uherského Hradiště. „Cítím se svobodný ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že nemám holku. Ten druhý důvod je politický. Ačkoli totiž mám pocit, že se v tomto kontextu šrouby trochu utahují, pořád můžu říkat, co chci, a nebojím se, že by na mě někdo něco mohl vytáhnout,“ vysvětluje. Studentka Marketingové komunikace Lucie, která vede světlušky v Lubině pod střediskem Příbor, mu přitaká. „Svobodu vnímám v tom, že mohu jezdit na různé křesťanské nebo skautské akce a nikomu to nevadí,” říká. Možnost svobodně cestovat za hranice zase vyzdvihuje devatenáctiletý vedoucí skautů z Kyjova Stenley. Obecněji se naopak na svobodu dívá studentka biologie Anča, která skautuje ve středisku Pod Kletí Holubov. „Pro mě je svoboda pocit volnosti, který nemusí být pořád stejný. Třeba když jsi na ferratách a vylezeš nahoru a dotkneš se kříže, tak to je pocit volnosti. Cítím ji ale například, i když si něco maluju nebo dělám něco, co mě naplňuje,” dodává. 

Bez odpovědnosti to nepůjde

Kromě zmiňovaných hodnot, které vychází i z průzkumu sociologických agentur, je u některých našich respondentů navíc zmiňována možnost zapojení se do dění a přebírání odpovědnosti za svět kolem sebe. “V momentě, kdy má člověk svobodu, ať už nad sebou, nad společností, nebo nad svými skutky, nenávratně se s tím spojuje zodpovědnost. Svoboda a zodpovědnost spolu kráčí ruku v ruce. Úplně rozumím tomu, že někdo nedokáže unést tíhu svobody, ale myslím, že bychom k tomu měli směřovat,” říká sedmnáctiletá vedoucí družinky z Vodňan Runda. “Z politického hlediska vnímám, že mi svoboda dává mimo jiné možnost volit a a aktivně něco dělat. Uvědomuji si totiž, že díky svobodě mám vliv na to, co se děje kolem mě,” přichází s podobnou poznámkou i student gymnázia v Náchodě a vedoucí družiny vlčat Honza.

Odpověď na to, proč by něco takové mohlo platit, nacházíme již v samotném poslání Junáka. Jeho cílem je totiž podle Stanov všestranný rozvoj mladých lidí, který nutně směřuje ke svobodě myšlení. Jak moc právě výchova ke svobodě ležela trnem v oku všem, kteří o ní příliš nestáli, nám ilustrují všechny zákazy skautingu během totalitních režimů. Skauti by tak mohli mít ke svobodě výjimečný vztah daný tím, že jsou k ní vychovávání už odmalička. 

„Oddíl je malý stát, kde jsou lidé z různých sociálních skupin, nátur a s různými zkušenostmi. Aby mohl fungovat ke spokojenosti všech, musí nabízet členům svobodu, ale i pravidla. Jakmile si to člověk uvědomí, přistupuje ke státu jako k oddílu. Skaut mi pomohl pochopit nutnost angažmá, vedení družiny mi pak ukázalo, že mohu přijmout odpovědnost,” dodává k tomu pro časopis Skauting šéfredaktor Respektu a skaut Erik Tabery. 

Se skautingem na věčné…

Svoboda ve skautingu je u řady zpovídaných téma na samostatnou debatu. Například podle George je jeho esencí. „Skauting je podle mě do značné míry oproštěn od společenských očekávání a od zažitých stereotypů. Zažil jsem, že se lidé divili: „Tobě je patnáct? Ty nemůžeš mít zodpovědnost za osm mladých lidí. Nemůžeš být tak uvědomělý.“ Ve skautu se to vůbec neřeší – jede se na schopnosti, ne na věk. Skauting rozvíjí osobní možnosti člověka na maximum,” nastiňuje svůj názor. Tomáš pro změnu ve spojitosti se skautingem vyzdvihuje, že „skautem se člověk stává dobrovolně a ze své vlastní svobodné vůle. Velkým ukazatelem svobody je ale podle mě i to, že vedoucí a děti jsou v daleko rovnocennějším postavení. Jsme rozhodně víc jejich kamarádi, než třeba rodiče nebo učitelé ze školy,” dodává. 

Kromě svobodnějšího přístupu k výchově skauti vnímají jako důležité i to, že skauti v dobách nesvobody nikdy nestáli v koutě. Z „historického hlediska je skauting a svoboda bezpodmínečně spjatá i proto, že celá řada skautů za ní v průběhu minulého století bojovala,” konstatuje George. Jeho názor nikdo z dotazovaných nezpochybňuje. Jako o něco kontroverznější se naopak ukazuje neustále vyjednávaná apolitičnost Junáka. U této otázky totiž jedna část zpovídaných konstatuje, že je těžké přibližovat dětem politická témata bez použití konkrétních příkladů, které by se mohly týkat konkrétních politických stran. Druhá část naopak prosazuje přísnou nestrannost organizace. Třetí část respondentů pak volí zlatou střední cestu a stojí si za tím, že v dětech je třeba budovat občanskou a politickou angažovanost, ale nezmiňovat u toho konkrétní politické strany.

Nevýhody svobody

„Jako nevýhody nabyté svobody jsou jak v České republice, tak na Slovensku kriticky vnímány zejména sociální jistoty a bezpečnost občanů. V tomto ohledu podstatný podíl obyvatel mluví o zhoršení oproti situaci před listopadem,“ konstatuje CVVM. „Zaujalo nás, jak vysoké procento lidí – zhruba 19 – tvrdí, že se lépe žilo za minulého režimu. Třicet osm procent lidí preferuje současnou podobu a 42 procent to nedokáže posoudit nebo to vidí někde mezi,“ popisuje Vojtěch Prokeš dlouhodobý průzkum Atlas Čechů pro Deník N.

Když se ptám George, co si o tom myslí, přichází s odpovědí, která potvrzuje mimo jiné i to, co vyšlo z průzkumu Atlas Čechů: „Občané svobod určitě hojně využívají. Nejsem si ale jistý, jestli si jich všichni váží. Stává se totiž, že lidé říkají, že za komunismu bylo líp. Usuzuju tak, že někteří lidé nejsou na svobodu připraveni nebo přišli o nějakou schopnost v ní žít. Podle Deníku N se odpovědi hodně lišily podle dosaženého vzdělání a věku respondenta a nabízí se proto úvaha, zda právě tyto charakteristiky nejsou klíčem. 

„Lidé, kteří ve výrazně větší míře neříkají, že by dnes situace byla lepší, mohou být těmi, kteří nedokážou výhod dnešního uspořádání využít,“ soudí Kateřina Michlová z agentury NMS Research, která pro společnost Post Bellum šéfovala průzkum na podobné téma.

Skauti naopak jako nevýhody svobody zmiňují skutečnost, že právo na názor má úplně každý, a to i v případě, že jím může potenciálně omezovat ostatní. „Budu citovat klasika, když řeknu, že svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého, ne všichni to ale dodržují,” konstatuje Tomáš Jelínek a dodává, že problémem demokracie podle něj je, že volební právo mají i lidé, kterým na budoucnosti země vůbec nezáleží, případně nemají dostatek informací. Podle Anče si zase lidé musí uvědomit, že svobodná politika je hodně ošemetnou záležitostí, protože jejím jádrem je, že vkládáme svou důvěru v někoho, koho volíme, a doufáme, že nebudeme zklamáni. 

Svoboda jako taková se tedy ukazuje jako téma, které v sobě skrývá celou řadu zákoutí a podtémat. Její krajina se rozprostírá od svobody slova, přes svobodu politickou, společenskou a duchovní. Zákruty ale vedou i přes výchovu ke svobodě a její hranice. I když jde o téma složité, rozhodně má cenu se jím zaobírat. Jen tříběním názorů a přemýšlením nad nimi se totiž pojišťujeme proti tomu, abychom o ni přišli.