Tipy

Umění improvizace pro vedoucí

autoři: Simona Šustrová – Sasanka, Jakub Zoblivý – Makča

Při slovu improvizace člověku běží v hlavě spousta situací, kdy je nucen pracovat za pochodu a tak nějak bez přípravy. Přestože se takovým zážitkům jako lidé běžně snažíme vyhnout, rádi bychom vám ukázali, jak se improvizace dá využít k rozvoji osobnosti a netypickým zážitkům.

Improvizace. Setkáváme se s ní v každodenním životě a přesto je těžké ji definovat. Pro někoho to může být vymýšlení programu na poslední chvíli nebo to, že někdo nestihne autobus a musí najít jiné alternativy. Pro jiného je to hraná scénka v divadle bez předem napsaných scénářů. Můžeme si říkat, že se na tyto nečekané věci nemůžeme nijak připravit dopředu. Přeci jen, jak lze očekávat neočekávané? Člověk se možná nemůže připravit na konkrétní situace, které ho v životě potkají. To, co však stoprocentně může, je naučit se v těchto situacích umět improvizovat. Improvizace je o tréninku, zkoušení různých možných  situací a naučení se nějakých obecných postupů, které budou platit za podobných okolností téměř vždy. 

Zaměřme se však na improvizaci ve skautském prostředí. Jak se připravit na to, když nám na výpravě za 20 minut jede autobus a musíme nakoupit jídlo na expedici? Nebo nám nepřijde rover, který měl být moderátorem na Vánoční besídce, a musíme ho nahradit. Co máme dělat a co říkat? Pojďme se podívat na nějaké způsoby, jak si improvizaci společně s ostatní rovery a rangers můžeme zkusit natrénovat a třeba se u toho i dobře pobavit.

Improvizace praktická a improvizace abstraktní

Pro lepší orientaci a rozřazení programů si improvizace rozdělme do dvou skupin a to na improvizaci praktickou a improvizaci abstraktní. Praktickou improvizací označujeme situace, ve kterých člověk musí rychle přijmout nějaké informace z okolí, zpracovat je a logicky utřídit. Poté s takto získanými informacemi pracujeme dál. Například, když jsme s oddílem na nádraží a zjistíme, že spoj, kterým jsme potřebovali jet, byl zrušen. Hledáme proto další možné spoje dle našich požadavků (například co nejlevnější a co nejrychleji v cíli). Přijímáme tedy informace, ty zpracujeme a následně podle nich vybíráme nejlepší možný náhradní plán. Reagujeme tak co nejrychleji a nejefektivněji na dané podněty a vyhodnocujeme možná řešení. Právě tento postup se dá nacvičit. Časem se nám třeba povede naučit mechanismy, které můžeme použít téměř kdykoliv. Jejich nacvičením si navíc  pomáháme se zvládáním stresu, který může při nečekané situací nastat. Pokud se znovu dostaneme do podobné situace, už nás to tolik nepřekvapí a řešení nalezneme snáz, protože budeme vědět jak. K procvičení praktické improvizace jsme si pro vás připravili aktivity pro RS, se kterými se ve svém životě s rovery ocitli nejčastěji, a kde trocha cviku rozhodně neuškodí.

Improvizace v praxi – aktivity

Při improvizaci praktické se hodí držet následujících kroků 

  1. přijmout informace, 
  2. zhodnotit situaci
  3. zpracovat ji
  4. spolu se zkušenostmi, které už máme, zareagovat

1.Válka o jídlo

Roveři jsou rozděleni na dvě skupinky. Každý má určitý peněžní rozpočet (nějakou částku). Máte 20 minut na nákup potravin na pět jídel, každý má jeden den a za 30 minut jede vlak, na který se musíme se přesunout. Při této činnosti se účastníci učí mít postup, jak rychle nakoupit, když nastane při přesunech nějaké zpoždění na výpravě (neboť to se stává u výprav hodně často). Je důležité si poté probrat postupy nákupu jednotlivých skupinek a podělit se o tipy a triky, které jednotlivé týmy použily. 

2.  Najdi správnou trasu

Hráči musí do deseti minut najít co nejlevnější a co nejrychlejší trasu z místa A do místa B (můžete to spojit s programem, kde využíváme a učíme se s všemi možnými aplikacemi na vyhledávání tras ). Poté spolu můžete debatovat, jak kdo postupoval při hledání a najít nějaký nejlepší postup řešení. 

Abstraktní improvizace 

U abstraktní improvizace je člověk nucen získané informace zpracovat a vytvořit z nich výstupy. Typicky, když se na táboře zraní vedoucí, který má mít na odpoledne přichystaný program a vy musíte s ostatními vymyslet alternativu. Nebo nepřijde již výše zmiňovaný moderátor na vaši Vánoční besídku a musíte to vzít za něj. Při nácviku této improvizace se odbourává určitá uzavřenost mezi sebou navzájem a k sobě samému. Pomáhá to odstranit stud a začít si více věřit. Vymyslet takový proslov či hru není jen o zpracování informací. Musíme k tomu sami přispět. I toto rychlé tvoření se dá zvládnout, když si pro sebe najdeme nějakou předlohu, podle níž se můžeme v dané situaci řídit.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

improvizace v abstrakci – aktivity 

I zde se hodí držet se pár základních kroků:

  1. přijmout informace
  2. zpracovat je
  3. na jejich základě vytvořit nové
  4. ty pak využít
  1. Dovyprávěj příběh do konce

Skupinka má za cíl sehrát divadelní scénku, u které je jasně daný konec příběhu. Začíná jeden a lidé se buď připojují podle toho, jak to cítí v rámci děje, nebo je člověk, co se připojil jako poslední přizve do hry. Příběh lze spojit s tématem nějaké dané situace (př. sv. Jiří zabil draka, obnovení junáka, volba prezidenta…). Cílem je improvizovaně komunikovat se svým týmem a naučit se reagovat co nejlépe v dané situaci. Co se týká tématu scénky a jejího vyvrcholení, zde se meze nekladou. Cíl si mohou určit sami roveři. Nejlepší je, aby vždy jedna osoba vymyslela konec příběhu, ke kterému se má skupinka dopracovat. Tato osoba pak příběh začíná. 

  1. Teleshopping

Jeden vybraný je v pořadu, kde se snaží prodat nějaký produkt. Ostatní členové jsou porota. Vždy těsně před příchodem před porotu si dotyčný náhodně vybere předmět z předem připraveného košíku (různé věci, které můžeme najít v klubovně). Na prodej má 40 sekund. Poté přichází dotazy poroty (například tři). Následně poděkujeme dotyčnému za vystoupení. Na konci se pobavíme, co bylo pro vybranou osobu nejtěžší (rychle vymyslet, o čem mluvit tak, aby to ostatní zaujalo, stát před osobami sám…). Cílem je, abychom u členů podpořili sebevědomí v improvizované řeči před publikem.

Improvizace tedy přispívá k rozvoji osobnosti a k zábavnému programu, kteří si jako roveři mužete velice užít. Nevyhýbejte se tedy nenadálým situacím, ale prostě to riskněte.

Studuji na Husitské teologické fakultě, obor sociální a charitativní práce. Jsem členem berounského střediska Radost a Naděje, kde vypomáhám u oddílu světlušek. Miluji čtení knih s fantasy tématikou a psaní příběhů, jízdu na kole a procházky.