V září může být situace stejná jako v březnu,

Pozastavení skautské činnosti se dotklo všech úrovní Junáka. Od družinové až po celostátní. Ušetřen nebyl ani Valný sněm Junáka (VSJ) v Jindřichově Hradci, kde mělo na šest set delegátů rozhodovat o dalším směřování celé organizace. Zatím se zdá, že se místo března sejdou v září. „Vyvíjí se to dobře, ovšem musíme počítat i s možností, že to nakonec celé bude úplně jinak,“ hodnotí dosavadní vývoj Martin Holub – Lišák z organizačního týmu. 

Kdy jste začali s přípravami Valného sněmu?

Přípravy na kandidaturu začaly na podzim 2018, naplno jsme se do toho pustili v březnu loňského roku. Takže zhruba rok intenzivnější práce, která se postupně zesilovala s blížícím se datem konání.

Jsi hlavním koordinátorem místního přípravného týmu v Jindřichově Hradci. Kolik lidí se na organizaci sněmu podílí?

Základní trojici, čtveřici jsme měli sestavenou už během přihlašování projektu. Od té doby se nejužší tým trochu rozrostl, jsou v něm kromě jiných například i Lída a Jerry z Kanceláře ústředí. Celkem je nás v něm do deseti osob. Širší pracovní tým včetně lidí zajišťujících ubytování a doprovodný program ale dohromady čítá asi 65 lidí.   

Kdy poprvé sis připustil, že by koronavirus mohl ohrozit konání VSJ?

Tuším, že na přelomu února a března. V první polovině března to bylo dost jako na houpačce, ale pořád jsme si říkali, že všechno proběhne v pohodě. Přitom poslední měsíc před akcí byl ten nejdrsnější. Dokončovali jsme veškeré přípravy, museli jsme toho stihnout strašně moc. Do toho začaly přicházet první zprávy říkající: ‚Možná to budete muset přesunout. Rozhodnutí může přijít za týden.’ Zvažovali jsme, jestli má smysl pokračovat v přípravách dál a hnát to na krev. Věděli jsme, že kdybychom počkali, bude nám ten týden chybět. Největší veletoč byl před prvními vládními opatřeními. 

Co přesně máš na mysli?

V úterý 3. nebo ve středu 4. března, tedy týden před zrušením, jsme se při schůzce v Praze domluvili, že sněm na devadesát procent proběhne. V pátek a hlavně o víkendu se ale misky vah začaly převažovat k variantě zrušení březnového termínu. V neděli večer mi pak Permi (zpravodaj Výkonné rady Junáka pro komunikaci a osoba zodpovídající za koronavirová opatření v Junáku, pozn. red.) potvrzoval, že už je to více méně hotová věc, ale stejně jsme ještě čekali, zda se rozhodnutí nezmění. Zbytku týmu jsem tuhle informaci řekl až později, protože ještě existovala šance, že se vše uskuteční podle původního plánu. Celé tohle období jsme paralelně pracovali s oběma scénáři. Velkou roli v tom hrálo i zvažování, v jakou chvíli a v jaké výši způsobí případné přesunutí termínu sněmu nějaké nevratné náklady.

Kolik času jsi v onom hektickém týdnu věnoval přípravám sněmu a sledování aktuálního dění?

Nedokážu to přesně odhadnout, ale byly to určitě hodiny denně. A vedle toho jsem chodil pochopitelně do práce. Když pak Výkonná rada rozhodla, že se sněm odkládá, vlastně se nám ulevilo. Skončila nejistota a bylo jasné, že zastavujeme přípravy a že je nezbytné udělat jenom kroky, abychom zabránili případným škodám. Naštěstí žádné náklady nevznikly, všichni partneři to pochopili. Dost pomohlo, že skoro ve stejný okamžik vyšla poměrně přísná vládní nařízení, takže se tomu nikdo nedivil. 

Říkal jsi, že velká část práce vás měla čekat poslední týdny před akcí. V jaké fázi příprav vás toto rozhodnutí zasáhlo?

Měli jsme před sebou balík práce, s jehož zpracováním jsme vyčkávali až budou k dispozici finální informace o delegátech a hostech. Jednalo se o detaily ke stravě a ubytování, rozdělení delegátů do sekcí, příjezdy a odjezdy hostů a podobně. Zároveň se od začátku března řešilo, jestli kvůli riziku přenosu nákazy neomezit počet lidí. Řada dalších věcí byla předchystaná, ale zatím ne zcela dotažená. Sem patří například dolaďování věcí na místě konání, příprava prostor, shromažďování materiálu, přichystání fotografické výstavy či balíčků pro delegáty.    

Od zrušení březnového termínu uběhly zhruba dva měsíce. Co se stalo od té doby?

První měsíc jsme hodně čekali, jak se situace vyvine. Už v okamžiku zrušení jsme s Výkonnou radou domlouvali náhradní termín, který byl následně stanovený na 18. až 20. září. Většina příprav se zastavila, moc se toho neudělalo. Pomaličku dáváme dohromady výstavu, ale zatím není kam spěchat. Když to zjednoduším, na dotažení nám stačí dva měsíce pohodové, nebo měsíc intenzivní práce. Pokud tedy nepřijde nic, co by zásadně změnilo původně plánovanou podobu sněmu.

Co vás čeká nyní?

Do června musíme připravit další postup. Nepomáhá nám ale, že ještě přesně nevíme, co v září bude. Sice se zdá, že to vypadá dobře a všechno se uvolňuje. Zároveň se objevují určité prognózy, že nás v srpnu zasáhne druhá vlna epidemie a v září bude situace stejná jako v březnu. Pořád počítáme i s možností, že to může být celé nakonec jinak. To nám trošku brání ve větším nasazení. 

Jaké jsou možné varianty dalšího vývoje?

Ústřední orgány musí v tuto chvíli pracovat s několika možnostmi včetně té, že se sněm v září konat vůbec nebude. Další možností je sněm s omezeným počtem účastníků. Pokud by bylo překážkou společné stravování a ubytování, je na stole také minimalistická, jednodenní varianta. 

Co by se stalo, pokud by se nakonec VSJ letos vůbec nekonal?

Jsme trochu v pasti kvůli stanovám. Volba nových zástupců do ústředních orgánů musí proběhnout do konce září. Pokud by se to nestihlo, muselo by se hledat nějaké právní řešení. Třeba udělat volbu online a diskuzní část přesunout na později. To všechno jsou ale v tuto chvíli spekulace, rozhodovat se o tom musí na úrovni ústředí.

Kdy bude jasnější další vývoj?

V následujících čtrnácti dnech by mělo padnout rozhodnutí, která z těchto variant nakonec bude platit. To ale neznamená, že v srpnu nemůže být vše úplně jinak. Náš místní tým má teď za úkol zmapovat všechny možné scénáře, které by mohly nastat, a poskytnout k nim Výkonné radě maximum informací pro co nejlepší rozhodnutí.   

Zatím se zdá jako nejpravděpodobnější možnost sněm na konci září. Připravujete pro tuto variantu nějaká speciální opatření? 

Bude záležet na aktuálních nařízeních, kterým se budeme muset přizpůsobit. Pokud bude povinnost mít roušky, to asi nebude problém. Horší by bylo v nich vydržet celou dobu. Rozestupy pro šest set lidí ale nejsme schopni v sále zajistit. Pak bychom museli buďto sněm opět přesunout, nebo zeštíhlit. Zajistit dezinfekční prostředky a podobná hygienická opatření bychom zvládnout měli. 

Má přesunutí sněmu nějaký zásadnější dopad na fungování Junáka?

Z hlediska celé organizace si myslím, že by to žádný větší vliv mít nemělo. Výkonná rada není volená, zpravodajové jsou jmenováni a servis pro organizaci běžně funguje. Spíš by byl problém, pokud by se neodvolily ústřední orgány, ale i s tím bychom si poradili. Otázka je, co to udělá s dalším volebním období. Jestli se o půl roku zkrátí, nebo ne a i další sněmy budou probíhat takhle na podzim. 

Přesunutí VSJ jistě znamená řadu komplikací. Vidíš přesto na celé situaci něco pozitivního?

Nevím jestli dokážu odpovědět jenom v souvislosti se sněmem. Jako vedoucímu střediska mi přišlo hodně zajímavé sledovat, jak zareagovali nejen skauti u nás ve městě, ale vlastně po celém světě. Objevily se nové výzvy a možnosti. Před pár měsíci jsme nemysleli, že půjde dělat online schůzky, že budeme točit videa, připravovat program na dálku nebo pomáhat s distribucí ochranných pomůcek. To bych si nikdy neuměl ani představit. Tady v Jindřichově Hradci jsme se přesvědčili, že to není těžké a že máme potenciál v řadě našich roverů a rangers nebo mladých vedoucích, kteří měli spoustu zajímavých nápadů a dokázali si je řídit i realizovat skoro sami. Takže to pro mě byla cenná zkušenost. Semklo nás to i uvnitř střediska, větší sounáležitost může pomoc třeba i při pořádání takhle velké akce. Možná i o to víc se budeme těšit, až se znovu sejdeme.   

Uzávěrka tohoto čísla byla v polovině května. Aktuální informace o VSJ naleznete na https://krizovatka.skaut.cz/organizace/ustredi/valny-snem