Tábořit a přespávat v zasněžené krajině v iglú, teepee či ve stanu přidává do roverského života zcela nové zážitky. Představa podobného zážitku probouzí nadšení, ale i otázku, za jakých okolností a s jakou výbavou je rozumné se do něj pustit.
Základní rady pro zimní výpravy slyšel:a asi každý:á RS – nechoďte sami, prostudujte si předpověď počasí, zapněte si aplikaci Záchranka a podobně.
Při výpravě na zasněžené hřebeny je třeba tyto rady brát skutečně vážně. Navíc neuškodí znát číslo na Horskou službu, seznámit se s desaterem zásad bezpečného pohybu v horském terénu a zkontrolovat lavinové nebezpečí. Roverům a rangers naštěstí snad ani nehrozí, že by na zimní výpravu vyrazili v džínách a teniskách, čímž se někteří čeští turisté proslavili.
Ať už se jedná o výpravu na běžkách, sněžnicích nebo pěšky, zpříjemňování si cesty hudbou ze sluchátek se může hořce nevyplatit. Nejenže s nimi člověk neslyší své okolí, ale především ztrácí pojem o tom, jak rychle se pohybuje, není v kontaktu s realitou, a riziko úrazu se tím zvyšuje. Radost z pohybu a krásy kolem k výpravě rozhodně patří, v horách je ale důležitější zachovat si zdravý rozum, střízlivost a pozorně sledovat, co se právě děje. Při výpravě do hor je nejlepší o všem přemýšlet nahlas a sdílet myšlenky s ostatními lidmi v partě.
Základní tipy najdeš přehledně shrnuté ve Skautské praxi 2.0, zejména v kapitole Vybavení
S teplou flaškou do spacáku, bundu naopak pod sebe
Krátké zimní dny při výpravách otestují dovednost přespávání. Nepříjemných situací při spaní totiž může nastat celá řada. Nejdůležitější je snažit se udržet tělo v teple, dostatečná izolace od země je totiž klíčem ke klidné noci. S výběrem vhodné karimatky pomůže tepelný koeficient R-value, který by měl mít hodnotu 4 a více. Další vrstvu lze získat spaním na přebytečném oblečení, u kterého je potřeba hlídat, aby nenavlhlo. Navrchu všeho, na čem se spí, je izolační vrstva, která teplo odráží. Tou může být karimatka s hliníkovou vrstvou nebo termofólie, kterou najdete i v lékarničkách.
Před zalezením do spacáku je dobré obléct si suché a nepropocené triko a ve spacáku spát tak, aby se tělo nedotýkalo stěn, protože pak méně izolují. V případě potřeby lze spacák o něco vylepšit fleecovou vložkou a žďárákem, které pomohou přečkat krušnou noc. „Při spaní ve spacáku, který není dostatečně teplý, si k nohám dávám lahev s horkou vodou. Tu ještě zabalím do ponožky, aby mě nepálila do kůže na nohách a vydržela déle hřát. V nouzových podmínkách jde díky lahvi spát i pár hodin. Ráno se navíc můžu napít vody, která není úplně ledová,“ radí David Česenek z outdoorové organizace Atleti v akci.
Ráno po probuzení je obvykle tělo prochladné a studené nohy se ve spacáku samy těžko ohřejí. Na prohřátí končetin funguje přiložit chodidla na lýtka a rukama je chvíli třít. S teplýma nohama se hned snáze pouští do dalšího náročného putování zimní krajinou.
Teplo je cenné a neplýtvá se jím
Při zimním táboření, bez luxusu tepla chaty, RS čeká jen večerní krčení se nad vařičem a vtíravé myšlenky na výhody ústředního topení. „Čím je větší zima, tím je vše těžší a energeticky náročnější. Když si sundám rukavice, ruce mi začnou rychle promrzávat a ztrácím cenné teplo. Tomu je důležité předcházet,“ říká David.
Každá činnost stojí v zimě více energie, a to ráno i večer. Není proto od věci už před večerem zvolnit a snažit se nebýt zpocený:á. Energie jde šetřit již před závěrečným zastavením tím, že si ve skupině rozdělíte úkoly, promyslíte jednotlivé činnosti, aby večerní práce byla co nejefektivnější. To samé platí i ráno, například jeden člověk může balit věci a druhý mezitím v předsíni stanu vařit snídani. Přitom oba ani nemusí opustit svůj spacák.
Během zimní výpravy, kdy je všude sníh, je stále důležitá voda. Teplý čaj slouží k ohřívání těla. Aby termosky vydržely déle teplé, můžete ve skupině pít vždy jen z jedné flašky a ostatní otvírat co nejméně. Vodu na vaření lze nabírat z čistých tekoucích zdrojů přímo během výpravy, ale až poslední možností by mělo být rozpouštění sněhu. „Vařit ze sněhu sice jde, ale trvá to dlouho, spotřeba paliva je velká a vody z toho není tolik. Pokud je někde možnost si nabrat vodu, je to mnohem lepší,“ doplňuje David.
Zimní táboření si lze vyzkoušet na Předělu nebo na zahradě
Nocování v zimní krajině oprávněně vyvolává respekt. V souladu se skautským heslem se na něj ale dá připravit. Začít lze otužováním, pobytem na chladném vzduchu nebo třeba běžkařením. Naše české hory (ačkoliv zahraniční RS s vtipem používají spíše „hills“, než „mountains“) jsou pro první zkušenosti se zimním tábořením přívětivé. Jsou bezpečné zejména díky hustému zalidnění a lidská obydlí jsou tak poměrně nadosah.
I nezkušený člověk, který se vydá na jednodenní zimní bivak, bude možná „klepat kosu“ či vyhledá pomoc, ale velmi pravděpodobně celý výlet přežije (protože někdy skutečně může jít i o život). Při nabírání znalostí je dobré spolehnout se na zkušenější lidi. Takové lze najít na roverské akci Předěl, která se pravidelně koná v Jizerských horách. „Při přespávání nepoužívám žádné speciální vybavení. Při zimním táboření je nepřítelem vlhko, nikoliv suchý mráz, který je ideální. Ale i s navlhlým spacákem si skupina RS v iglú na Předělu hravě poradí,“ sdílí své zkušenosti z akcí její dlouhodobý vedoucí Aleš Bělohradský – Lišák. Podle něj má na zimní přespávání každý:á RS, a to i s běžným vybavením.
Výprava v zimní krajině není nedosažitelným dobrodružstvím, které můžeme společně s kmenem prožít. Je však potřeba připravit se na sníh a nízké teploty, které ale zároveň vytváří tu pravou atmosféru.
