Zkratka k roverskému programu

,,Od teď je tvé heslo sloužím,” zazněla slova vedoucího ve chvíli, kdy se z nás stali roveři. Co bude teď? Hry už zřejmě skončily, cestičky taky nemá smysl vyplňovat a vedoucí doufají, že rozšíříme jejich řady. K tomu přijde střední, taneční a třeba i práce.

Být čerstvý rover, rangers nebo roverka není jednoduché a o to těžší je být ten, který s bandou zvanou RS chce něco podnikat. Snadno se pak z ničeho nic potácíte na rozcestníku skautské křižovatky bez jakékoli představy kudy kam. Máme zde však zkratku, která povede několika pěšinkami roverského programu a začíná právě tady.

Kde začít

Každý začátek je těžký, proto vznikla příručka Roverský začátek. Tato stručná publikace plná chytrých rad a obrázků může pomoci i těm, kteří už mají několik roverských lístečků na kroji. Je přínosná pro všechny, kteří touží naplnit svá roverská léta zajímavými aktivitami, výzvami nebo svým vlastním putováním.

Roverský začátek jsme prolistovali, teď je na místě prozkoumat pár kořenů vašeho roverského kmene. Některá střediska mají kmen širší než stoletá lípa a jiná zase útlou roverskou družinu. Ať jste na tom tak či onak, je dobré uspořádat setkání, přinést něco na zub a zjistit, jaká jsou očekávání ostatních. Každý strom a kmen je jiný a podle toho se musí přizpůsobit i program. Možná však zjistíte, že zapadáte do jednoho z následujících druhů dřevin.

Chill kmen

Členové výše zmíněné dřeviny fungují spíše nahodile, jejich vedoucí je podobně starý nebo není aktivní. Chill kmen je jednoduchý na organizaci a nevyžaduje náročný program. Nepřináší však skautské vzdělání nebo osobní rozvoj.

Kmen s tahounem

Jedná se o kmen, který vede jeden nadšený a schopný člověk, který nerozděluje práci ostatním. Jeho program může dlouho a kvalitně fungovat, je však vysilující pro tahouna.

Kmen činovníků

Činovníci se vedou demokraticky. Na akce se těší, protože se mohou uvolnit s kamarády, nemají však mnoho energie kvůli činnosti ve středisku.

Pop-up kmen

V pop-up kmenu jsou roveři, kteří přišli v jedné velké vlně. Tvoří velkou část střediska. Jejich vedoucí funguje jako udržující článek. Jako skupina mají sílu, nejsou však věkově různorodí.

Co, proč, jak?

Ať už jste kterákoli dřevina, cílem roverského programu je nezastavit náš osobní rozvoj a udržet rovery ve středisku. V praxi to znamená, že program, který vytváříte, by měl být smysluplný, přiměřený, zajímavý a přístupný.  Přestože se třeba zrovna nevzděláváte dle skautské výchovné metody, alespoň spolu můžete trávit čas a utužovat vazby, což je pro středisko vždycky pozitivní.  Pokud nevíte, jak naplánovat průběh roku, stačí prohledat doma šuplíky nebo skautskou křižovatku a najít číslo Roverského kmene, které vyšlo přibližně před rokem.

Kdo vymýšlí program? Přece roveři!

Jedním ze známých motivačních hesel pro rovery je “sám řiď svůj člun”. Pravdou je, že to není vždy jednoduché, ale v případě roverského programu to platí dvojnásob. Žádný program, který vymyslel někdo jiný, nebude přijímán tak dobře, jako program od člena kmene, který zná svoje kamarády.

Kde hledat inspiraci?

Pokračování ve skautské výchovné metodě

Prvním logickým krokem je vzpomenout si na program, který pro nás tvořili naši vedoucí, když jsme ještě byli skauti. Najdou se věci, na které se dá navázat. Mohou to být třeba znalosti přežití v přírodě, které se dají rozvíjet na výpravě v horách. Můžete pokračovat po stopách skautské historie a uspořádat promítačku Skautů bez lilie se spoustou popcornu. Jindy zase vzít za slovo heslo sloužím a vyrazit po domluvě s CHKO na brigádu do místního lesa nebo jeskyně. Roverská banda je skvělá v tom, že se s ní dá podnikat téměř cokoli.

Nebojte se přemýšlet

Roverský kmen je prostor, v němž se dá diskutovat o tématech, která hýbou skautským i vnějším světem. V roverském věku si ujasňujeme názory na náš život a hodnoty, proto je důležité nebát se na schůzce či výpravě navrhnout i hlubší programy. Příběhy, které vyvolávají morální otázky nebo hry, jež se zaměřují na osobní přesvědčení jsou jednou z možností. Občas chvíli trvá než se něco nového uchytí, nakonec to však může posunout všechny, kteří se rozhodli programu účastnit. Prohlédněte si třeba program Skautského institutu a inspirujte se.

Nahodilé programy

Ne nutně ale musí mít programy jasnou strukturu nebo snad vycházet z ročního plánování, ale i tak skvěle splní svůj účel. Ve zkratce bych uvedla drobný příklad vymýšlení programu ze života. Zjistili jste, že málokdo z vašeho kmene ví, jak správně zavázat kravatu alespoň dvěma způsoby. Zároveň přistoupilo sedm nováčků a moc dobře se se staršími dřevinami neznají. Na první pohled se jedná o dvě naprosto nesouvisející skutečnosti. Po několika minutách s tužkou a papírem lze však s kamarádem vymyslet hru, při níž se soutěží o nejlépe zakázanou kravatu a zároveň o to, kdo si zapamatoval nejvíc o ostatních.

Osvědčí se takový program na akci roverů? To nezjistíte, dokud to nezkusíte.

Tvoření

Další složkou roverství je společné tvoření. Ať už se jedná o vyrábění rukama nebo společná organizace dětského dnu. Vytváření předmětů nebo projektů vede k pocitu sounáležitosti. Skvělé jsou v tomhle směru například workshopy GreenPeace, které často učí, jak vyrobit předměty jako pásek nebo peněženka z recyklovaných materiálu. Můžete společně ušít pytlíky, zajít ve vyrobených barefootech do bezobalové prodejny a navrch uspořádat skautský bleší trh.

Na co si dát bacha…

Na vyváženou stravu pro svůj kmen. Možná jste spíše kaktusovití a stačí vám sejít se jednou za měsíc či dva. Třeba máte schůzky každý týden, ale nevíte, co s časem. Zkuste zavést systém, v němž bude moci přijít s nápadem každý člen kmene. Dost možná to bude trochu skřípat, pokud nejsou vaši roveři a rangers zvyklí cokoli dělat, což je problémem nejednoho kmene. Jakmile se však pár lidí chopí iniciativy, půjdou dobrým příkladem ostatním, což může vést k dlouhodobé změně. Nezapomeňte, že do roverského kmene patří skauting, ale pořád jste parta kamarádů na člunu, kde se kormidelník střídá.