Feature

Dva roveři o domácím pivovaru: Inspirovalo nás video a nová provozovna

Už jste někdy vařili pivo? Zdeněk Legerský (Oko) a Dominik Hrabec (Lyšák) se rozhodli podělit o bohaté zkušenosti s pivovarstvím. Za pár tisíc si koupili vše potřebné, aby mohli tento nahořklý mok vytvářet. Umí uvařit nejen pivo, ale i nealkoholickou chmelovou limonádu. 

Z restaurace neočekávaně do domácího pivovaru

Dva studenti, kteří se znají již devět let, měli v hlavě, že by někdy chtěli uvařit pivo. V létě 2020 se stalo něco, co je k tomuto cíli přiblížilo. „Koukal jsem se na videa jednoho člověka a zrovna tam vařil pivo. Utkvělo mi to v paměti a já se rozhodl, že bych to chtěl vyzkoušet,“ vypráví Lyšák.

Osud byl k mladíkům vstřícný a brzy se jim naskytla příležitost. V jejich nejoblíbenější restauraci v Nové Bystřici, kam jezdili na krkovičku, otevřeli nový pivovar. Strávili v něm s panem majitelem dvě hodiny povídáním o jeho fungování. 

„Nadchlo nás to a začali jsme na internetu vše prostudovávat,“ pokračuje Oko. Na začátku minulého roku to vypuklo v plné parádě a my jsme uvařili první várku. Půjčili jsme si auto a převezli 60 litrů ostravské vody do Brna.“ 

„Brněnská voda je dost tvrdá. Obsahuje hodně minerálů, které při vaření nechceme, protože můžou silně ovlivnit chuť,“ vysvětluje Lyšák. Tak se z jejich nápadu před dvěma lety zrodil pivovar.

Při vaření piva si kluci dobře popovídají

Kulinářská dvojka už navařila dvanáct várek. Snaží se pro tento účel scházet přibližně jednou za dva měsíce. Čtrnáct dní před akcí se dohodnou na typu piva a od toho se odvíjí, jaké suroviny budou potřebovat. Slad, chmel a kvasinky jsou nutné vždycky, ale i ty se dělí na několik druhů a je nezbytné brát v potaz, jaké pivo vaří. Pro každý typ se hodí jiné. Potom provedou nákup v e-shopu. Kvůli nutnému častému důkladnému dezinfikování teď vytvářejí dvě várky zároveň. „Děláme jen světlá piva. Tmavá nemá Zdenda rád,“ směje se Lyšák. 

Nejprve vařili v Dominikově předchozím studentském bytě v Brně. Jenže spolubydlící neměli radost z kvasného procesu piva. Proto se kluci rozhodli, že vše vezmou ke Zdendovi domů do Ostravy. Tam posléze udělali druhou várku. Potom, co Zdeněk dostudoval gymnázium a přestěhoval se kvůli vysoké škole do Prahy, už ani jeden z nich nepobýval v Ostravě. Proto vše na začátku roku 2022 přestěhovali zpátky do Brna.

Vařit začínají v deset ráno. Oko přijede do Brna o den dříve. Připraví věci a v jedenáct se pustí do vaření. To jim zabere 4–5 hodin. Do hrnce s vodou při 65–70 stupních přidají slad a po třiceti až šedesáti minutách sladový výtažek. Nakonec přisypou chmel. Poté pivo zchladí ve vaně. Je nefiltrované a nepasterizované, jinak v principu stejné jako to, co se prodává v obchodě. 

„Když pivo kvasí, musíme ho hlídat a měřit hustotu, abychom poznali, kolik v něm zůstalo cukru,“ upřesňuje Lyšák. Kvašení trvá několik týdnů. Poté se pivo může nalít do lahví. „Osmdesát procent vaření je o tom, že čekáme, sedíme v kuchyni a povídáme si. Více lidí na to není potřeba. I my dva máme často problém najít společný termín,“ navazuje.

Není hrnec jako hrnec

Pro výrobu piva je klíčová vhodná nádoba, takže se neobejdou bez hrnce o objemu 20–30 litrů. U normálního se musí hlídat teplota, proto si kluci připlatili a koupili elektrický hrnec, který je vyšel na něco málo přes tisíc korun. „To bylo ještě v době, kdy jsem pracoval v Alze, takže jsme měli slevu,“ dodává Lyšák.

Dále jsou třeba kvasné kýble. Na dvě várky se využijí dva. Koupit si museli také odměrné válce a hustoměr (tyčinku na měření hustoty piva). „Díky němu spočítáme, kolik tekutina obsahuje cukru. To děláme na začátku a na konci kvašení, takže víme, kolik se vytvořilo alkoholu,“ říká Oko a doplňuje: „Naše piva mají mezi dvěma a osmi procenty.“

Kromě výše zmíněného jsou nutné ještě trubičky, hadičky a stáčeče. Pivo lijí klasicky do skleněných lahví, takže potřebují i zátky a zátkovačku. Náčiní je vyšlo celkem na tři a půl tisíce korun. 

„Vybavením jsme limitovaní na vaření pouze svrchně kvašených piv. Ležáky dělat nemůžeme, protože se musí rychle zchladit a nechat kvasit při deseti stupních. Museli bychom koupit chladič a speciálně upravenou lednici, což je další finanční zátěž,“ vypráví Oko. 

Na umývání všeho, co přišlo do styku s pivem, mají kyslíkovou dezinfekci. „Důkladné opláchnutí slouží jako prevence infekce. Přestože je nepravděpodobná, pivo se může zkazit,“ vysvětluje a dodává, že jim se nic takového doposud nestalo.

Suroviny

Oba kamarádi nakupují většinu potřeb a přísad přes internet, především na www.pivoteka.cz v Olomouci, zásobují se však i ze zahraničních e-shopů. 

„Domácí pivovarnictví se v dnešní době rozjíždí, takže ve větších městech není problém věci sehnat,“ pokračuje Oko.  

Náklady na jeden lahváč se pohybují od patnácti do pětatřiceti korun. Kluci vaří 22 litrů. Jejich specialitou je pivo Pink Ale, které za svou růžovou barvu vděčí odvaru z červené řepy. 

Z právního hlediska je vše v pořádku

Oko dále říká, že to dělají legálně, a navazuje: „České právo zná pojem domácí pivovar. Jediné, co člověk musí udělat, je nahlásit to na celní správu a nevařit více než 2 000 litrů ročně (ještě nedávno pouhých 200 litrů). Výrobek se nesmí nikomu prodávat, slouží pro osobní spotřebu. Tím pádem neřešíme žádnou spotřební daň. Je to naprosto v pohodě. Lahve rozdáme známým a rodině. Děláme to jako dva kamarádi mimo rámec našeho oddílu. Vždy, když vaříme pivo, dopravíme jednu láhev jako dárek panu Ničiteli, vlastníku pivovaru v Nové Bystřici. On je náš duchovní otec, pivní guru a rozumí celému průběhu,“ konstatuje.

Nealkoholická chmelová limonáda

„Na začátku léta využijeme zbylé chmely na limonádu,“ zmiňuje se nakonec. Lyšák vysvětluje, že uvaří vodu, do níž přidají hodně citronu, cukru a medu. Nakonec přisypou chmel. Poté, co limonádu chvíli povaří, ji zředí a zalahvují. Díky tomu, že nápoj nekvasí a nevzniká alkohol, může být výroba chmelové limonády vhodnou činností na tábor. 

Zdeněk Legerský, archiv

Zdeněk Legerský – Oko

Pochází ze střediska Modrý šíp v Ostravě, kde dřív žil. Nyní bydlí v Praze. Studuje 1. ročník oboru vyřazování jaderných zařízení z provozu na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Stále čeká, až mu pošlou pozvánku do AZ kvízu, ale zatím se tak neděje. Je mu 20 let.

Dominik Hrabec – Lyšák

Pochází z Ostravy, z téhož střediska jako Oko. Bydlí v Brně. Je ve 2. ročníku psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Přivydělává si v kavárně. Nenávidí, když někdo dává špatné přísady do špaget carbonara. Tvrdé y ve své přezdívce obhajuje tím, že je tvrdý chlap. I on letos dosáhl 20 let.

Dominik Hradec, archiv

Pocházím z 1. skautského oddílu Višňová. Jsem členkou VŠRK Skrypta. Ráda píši, čtu a chodím. Vystudovala jsem podnikání.