Oba jste zapálení pro skauting. Jste ze stejného střediska, jezdíte spolu na tábory, výpravy, plánujete spolu schůzky nebo dokonce společně vedete oddíl. Mít takového partnera zní ideálně, ale i ve vztahu, kde vás pojí především skauting, můžete narazit na mnohá úskalí. Musíte skloubit roli vedoucího a roli partnerskou. Na otázky, jak to učinit a co při vedení oddílu s vaším partnerem zvážit, jsme se zeptali několika respondentů.
Parťák na skautské cestě
Jedním z hlavních přínosů vztahu se členem roverského kmene je to, že spolu automaticky trávíte více času, jelikož máte společný zájem – skauting. Vídáte se minimálně jednou týdně na schůzkách, jednou za čas na víkendových výpravách a v létě na táboře. To může být jistě výhoda pro páry, které mají málo volného času.
Mimo jiné se lépe poznáte díky tomu, že spolu trávíte čas mnohdy i v ne úplně příznivých podmínkách a společně musíte řešit problémy v oddíle. Jedna z respondentek, která si nepřála být jmenována, uvádí, že právě vztah s dalším z vedoucích jí přinesl větší jistotu do života v době, kdy byla sama vůdkyně oddílu,. Na všech akcích měla někoho, komu se mohla svěřit a o koho se opřít. Sdíleli také společné zájmy a názory, což jim pomohlo při vytváření programu.
Jára, který vede oddíl světlušek, je přesvědčen, že pro hlubší zapojení do vedení oddílu je potřeba mít k vedení pozitivní vztah a dělat to s láskou. Partner či partnerka v oddílu tuto skutečnost může posílit.
Nic není jenom růžové
Společný skautský život rovněž přináší i stinnou stránku, a tou je nedostatek prostoru ve vztahu. Jestliže spolu pár již například bydlí a jediný volný čas, který věnují skautingu, tráví rovněž spolu, mohou oba pociťovat tzv. „ponorkovou nemoc“.
„Mnohdy máte na akcích na starosti rozdílný program a někdy se i celý den vůbec nevidíte,“ uvádí svou zkušenost jedna z respondentek. „Jediné volné chvíle máte často jen večer, když skončí program, a to pak většinou jen unaveně padnete do spacáku.“
Jeden z problémů, který uvádí vedoucí světlušek Kočka, je, že i v době, kdy s přítelem tráví čas mimo skauting, řeší záležitosti ohledně vedení oddílu. Pro zdravý vztah bychom tedy měli oddělovat povinnosti ohledně vedení oddílu a nezabývat se jimi v čase, který máme v úmyslu trávit spolu jako pár.
Jeden z respondentů jako možné riziko shledává fakt, že páry, které se seznámily v oddíle, mají vztah s partnerem provázaný se vztahem k oddílu. Jedno bez druhého pak nemusí dobře fungovat.
Snažme se být vzorem
Nesmíme zapomínat na to, že jsme vedoucí a měli bychom tedy jít dětem příkladem. „Myslím si, že je pro děti důležité vidět dobře fungující zdravý vztah. Vzhledem k míře rozvodovosti, kterou v ČR máme a s přihlédnutím ke zvýšeným statistikám výskytu domácího násilí během pandemie COVID-19, je to ještě důležitější než kdy dříve. (pozn. redaktora: Dle údajů z knihy Násilí na ženách v souvislosti s COVID-19, vzrostlo domácí násilí až o 50%. [1]) Pro mnohé z dětí jsou instituce jako je škola nebo právě skaut jediné místo, které jim dává určitý kladný vzor do života. Z toho důvodu si myslím, že by se k sobě dvojice před dětmi měly chovat s láskou, respektem a přistupovat k sobě s trpělivostí,“ zmiňuje vedoucí světlušek Kristý.
Rovněž je důležité vyhnout se přílišným veřejným projevům vzájemné náklonnosti, zvlášť před dětmi. To se týká například i stylu mluvy a různých narážek, které by děti nemusely pochopit. Kočka k tomu dodává: „Jelikož vedeme světlušky, tak mi nepřijde vhodné se před nimi moc navzájem dotýkat. Přijde mi však v pořádku, že si před nimi dáme pusu nebo se držíme za ruce či obejmeme se.“
Rozchod s přítelem = rozchod s oddílem?
Dříve nebo později mohou přijít do vztahu různé problémy, které ovlivní to, jak se cítíme v blízkosti partnera a to i na skautských akcích, kde se nadále potkáváme. Naše chování by však nemělo ovlivnit jejich průběh a rozhodně není žádoucí, aby negativně působilo na oddíl, který vedeme. Kristý k tomu dodává: „Pokud mezi sebou dvojice má nějaký problém, neměla by do toho rozhodně zatahovat děti, které vede. Vím, že to může být těžké, zvlášť pokud je problém obzvlášť akutní, ale dětem by mělo být jasné, že je pro oba z páru hladký průběh schůzky, popř. výpravy, na prvním místě, a že ať jsou v jakémkoli rozpoložení jako dvojice, pro děti to neznamená žádný rozdíl.“
Pokud dojde až k samotnému rozchodu či rozvodu, mohou se vyskytnout v oddílu dotazy typu, proč už partner nechodí na schůzky, proč se teď nebavíte a tak dále. Není třeba a možná ani vhodné zabíhat do detailů, stačí stručně vysvětlit, že jste se rozešli. Kristý k tomu dodává: „Rozchody by se dětem měly prezentovat jako něco, co patří k životu. Rozhodně by se nemělo o bývalém příteli/přítelkyni mluvit před dětmi špatně. Použila bych slovní spojení jako: „Zjistili jsme, že je pro nás lepší se jenom kamarádit.“
Co se týče společného vedení oddílu po rozchodu, záleží na okolnostech a na tom, jak s danou situací dokážou ex-partneři naložit. Musíte počítat s tím, že může nastat situace, kdy pro vás oba či jednoho z vás bude soužití či vedení oddílu po rozchodu natolik obtížné až bolestivé, že bude muset odejít.
Kočka, která takový rozchod zažila, je toho názoru, že pokud se rozejde pár v dobrém, nemusí být problém spolu nadále oddíl vést, i když to zpočátku může být pro ně samotné i pro ostatní zvláštní. Jára je podobného mínění: „Společné vedení oddílu po rozchodu bychom měli řešit vzájemnou domluvou. Co od toho každý očekává, jak se budeme k sobě chovat, jak budeme spolu řešit program pro oddíl. Jako dospělí lidé bychom se měli naučit spolu vycházet i přes rozchod. Ale chápu, že pokud by šlo o nějaký ošklivý rozchod, je nasnadě pro jednoho z ex-partnerů odejít z oddílu.“
Role vedoucího vs. role partnerská
edním z nejdůležitějších aspektů romantického vztahu s člověkem z roverského kmene je fakt, že kromě role vedoucího přibíráte sociální roli partnerskou a mnohdy se můžete dostat do situací, kdy se tyto role dostanou do konfliktu. Sociální role jsou dle psychologa a pedagoga Zdeňka Heluse definovány jako způsoby chování, které odpovídá představám, nárokům, očekáváním v dané společnosti, sociální skupině. Pokud se některé z rolí, které zastáváme, navzájem dostávají do střetu, hovoříme o tzv. konfliktu sociálních rolí [2]. Kristý je toho názoru, že tyto role od sebe nikdy úplně neoddělíme, ale měli bychom na všech skautských akcích dávat důraz především na roli vedoucího. Jára je trochu odlišného názoru a říká „Do určité míry bychom měli role oddělovat. Asi bych to přirovnal k osobnímu a pracovnímu životu. I když v tomto případě je to trochu víc propletené.“
Kočka tyto dvě role neodděluje a dodává k tomu: „Oba jsme schopni si uvědomit, kdy toho druhého musíme poslechnout. V oddíle každý zastáváme jiné funkce a staráme se o trochu jiné věci.“
Romantický vztah dvou vedoucích přináší spoustu výhod, ale i mnohá úskalí. Tento vztah je speciální právě kvůli skautingu, který je pro oba partnery společným poutem. Skaut je prostředí, ve kterém se setkáváme s našimi přáteli, známými a často i rodinnými příslušníky. Je to místo, v němž jsme mnohdy vyrůstali. Proto je potřeba si před tím, než se pro vztah rozhodneme, položit pár otázek. A to především, jak ovlivní vztah naší činnost ve skautingu a jak by případně ovlivnil naše působení po rozchodu. Mnohé odpovědi nelze získat dopředu. Musíme si však uvědomit, že na sebe bereme riziko, že náš partnerský vztah může nejen pozitivně ale i negativně ovlivnit náš vztah ke skautingu.
Zdroje:
[1]Zdroj: Nyklová, B., Moree, D. Násilí na ženách v souvislosti s covid-19 (2021)
[2]Helus, Zdeněk. 2018. Úvod do psychologie 2., přepracované a doplněné vydání. Grada.
